Co vy na to?

Tak jsem si před odpovědí na tvůj nadšený zážitek z koncertu ještě přečetla bleskově zprávy na Seznamu a lomcuje teď mnou ještě pořád vztek nad opovržlivým hodnocením Rieuových koncertů nějakého zřejmě mladého pisálka. Jeho kritika se hemží výrazy jako "hudební červená knihovna", podbízení se obecenstvu, hlavně bábám, nicmoc úroveň orchestru, klauniády apod. Jako nejhorší uvádí hraní na city diváků (divaček), uvádění hlavně lkavých skladeb "od Bacha po Vlacha". Je to tedy přesně v duchu doby, které nic neříkají city a klidné usebrání při poslechu líbezných a uchu lahodících melodií v davu stejně naladěných šťastných lidí, kterým je ten večer až do tance. Měli by být vděční Andrému za ten tříhodinový dar štěstí a pohody a oni, jak je zřejmé, jsou a nakazí i nás, diváky televizních záznamů. Ten odporný "studený čumák", který recenzi psal, mi připomněl jemu podobného kolegu z Večerní Prahy, ten ve stejném duchu odsuzoval strahovský monstrkoncert při příležitosti padesátin Honzy Nedvěda už v roce 1996, kdy prý ze Strahova potečou potoky slz Honzových fanynek nad jeho texty. Taky tenkrát jsem zabojovala a tomu mladíkovi z redakce jsem to vytmavila. Ale - co naděláš, taková už je doba, bez citu, bez romantiky, všichni se diví, proč dneska je potřeba tolik psychiatrů už i u dětí, když se říkalo, že v Americe má každý svého psychiatra, tak jsme se smáli. Jsem ráda, že ty sis´ koncert užila a máš krásné zážitky. Já jsem zase včera byla na nádherném koncertě duchovní hudby v kladenském kostele, asi si uděláš představu, když ti napíšu účinkující: kladenská filharmonie, mužský a ženský sbor Smetana-Slovanka, Boni pueri z Hradce a krásná sóla tenorů a sopranistek. Hřmělo to a neslo se to tím prostorem kostela, až jezdil mráz po zádech.