My tři králové ...

Dnešního dne se shodují všechny křesťanské kalendáře na tom, že mají svátek "Tři svatí králové", jak se svátek dříve nazýval. Šestý leden je však také dnem slavnosti Zjevení Páně, neboť tím, že tři mudrcové z východu přišli před narozeného Mesiáše, došlo ke zviditelnění božstva. Proto se také tento svátek nazývá řecky epifaneia či theofaneia (tj. "Boží zjevení"). Tříkrálový název svátku je sice tradiční, v evangeliu se ale nikde nedočteme, že by Ježíška v Betlémě navštívili tři králové. Dozvíme se, že "...mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: <<Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.>>." Před Božího syna pak položili své dary. Zlato označovalo královskou důstojnost, kadidlo duchovní sílu a oběti a myrha byla znamením člověčenstva. Potom se vrátili do svých rodných krajin, ale vyhnuli se Jeruzalému, aby unikli hněvu strašlivého krále Héróda. Dnes již víme, že to, co se mudrcům zjevilo, nebyla kometa, kterou vídáme, jak se vznáší nad vyřezávanými či malovanými jesličkami. Dostala se nad ně jenom díky proslulému malíři Giottovi di Bondone, který s úžasem pozoroval koncem léta roku 1301 Halleyovu kometu. Byla tehdy mimořádně jasná a děsivá. Pod dojmem tohoto úkazu ji později namaloval nad tříkrálovou scénu na stěně kaple v Padově. A další malíři tak činili po něm. Dnešní poznatky dokazují, že "betlémská hvězda" byla ve skutečnosti vzácnou trojnásobnou konjunkcí Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb. Došlo k ní roku 7 před Kristem.