Setkání v Poděbradech
Od pátku 24.4. do dnešního nedělního dne probíhal v krásných, jarně rozkvetlých lázních Poděbrady již druhý sraz seniorského portálu i60.cz, na němž je několik z nás - bývalých šedesátkářek a nyní na 60k - taktéž registrováno a v nejednom případě i aktivně zapojeno. Celkem tam bylo na 50 lidí, někteří třeba jen na kratší dobu jako já - byla jsem tam jenom v sobotu.
Sraz měl veliký úspěch, ohlasy jsou jednoznačně nadšené a za sebe mohu napsat, že jsem velice ráda, že jsem se "urvala" alespoň na ten jeden den. Je fakt, že jsem možná o něco ze zahajovacího večera přišla, ale nepřišla jsem o setkání s milými kamarádkami Zojou, Marií, Inkou- kihomilkou, Hankou a Helenkou z Bohumína. Bylo mi líto, že nemohla přijet Hanka R. a Růža-akimoro, o Růžence ani nemluvím. Ale na druhou stranu jsem se mohla osobně seznámit s mnoha dalšími - milými mně kamarádkami z i60. Zoja s Marií mi přišly naproti na půl cesty od nádraží a já zase šla naproti Ince a pak už jsme se různě scházely a rozcházely s dalšími, převážně účastnicemi, setkání. A to na vlastivědné procházce Poděbrady - organizované, či na vlastní pěst. Tuto možnost jsme zvolily my s Inkou a pochodily spolu mně i jí z minulosti známá místa. Bylo velmi krásné počasí, lázeňský park a jiná veřejná prostranství zářila květinovými koberci barevných tulipánů a nejkrásněji bylo pod zámkem a náměstím - u řeky. Samozřejmě, že jsme svoje foťáčky nenechaly ani chvilku zahálet. Pak byl sraz v hotelu Bílá růže na společný oběd a po zmrzlině, či kávě se šlo k přístavnímu molu vyhlížet parník Král Jiří, který nás měl svézt až k soutoku Labe s Cidlinou, kde většina vystoupila a šla zpět do lázní pěšky a jen nás několik, co jim již nohy tolik neslouží, se vezlo za patřičně zvýšený peníz i zpět. Byla to nádhera plout tou krásnou jarní zelení, sledovat čilý ruch na břehu, kde na cyklostezce a kolem občerstvovacích hospůdek bylo lidí jak máku. Nálada byla náramná. Pak jsme si společně daly ještě jednu kávu a zase se rozešly, my s Inkou šly chvilku relaxovat, pak na dobrou večeři a po další půlhodince už byl čas vyrazit pomalinku na nádraží na můj zpáteční vlak. Děvčata mne obětavě vyprovodila a po srdečném rozloučení mi zamávala. Bylo to moc hezké a již se zase můžeme těšit na další setkání - někde někdy s někým - ve dvou nebo i více lidech, být aktivní a snažit se naplňovat pěkné heslo i60 "Tahle země není jenom pro mladý!"
P.S. Fotky nahraju do galerie Poděbrady a doufám, že ostatní účastnice srazu také přispějí komentáři i fotkami.