Tak trochu uteču od přírodních témat,

a hlásím, že jsem dneska podnikla exkurzi do naší kladenské fabriky, býv. sochorovky na Dříni, teď Třinecké válcovny. Měli tam den otevřených dveří, tak mne to po letech zlákalo, zeť tam dělá IT technika. Vzpomněla jsem si, jak jsem se kdysi dostala poprvé do provozů bývalé Poldovky,jak jsem byla fascinovaná vším tím žárem a ohněm, rámusem, špínou, jak si tam chlapi ve válcovně pohrávali velkými "kleštěmi" s rudými železnými hady. I teď je to ohromná podívaná, když tam po válečkách kolem vás sviští do ruda rozžhavené dlouhé hranoly nebo válce, všechno ale je automatizované, člověka pomalu nevidět, jen obří jeřáby sviští nad hlavami. Pomalu bych vzala chlapy na milost - smekám, kdo tohle vymyslel... Pro mne ale je to opravdu jen zážitková událost, nemohla bych tu strávit celý pracovní život jako manžel, nezvykla bych si asi.