Letní veršování ze dna šuplíku
(autor: Jana P, dne: 30.6.2024 16:09)
Mám moc ráda Nocturno Vadima Petrova, kdysi oblíbenou skladbu i mariánskolázeňské fontány. Vždycky se mi zdála tak nějak i písničková a ještě, kdyby ji tak zpíval můj miláček Kája! Chtělo by to něco romantického v duchu letní noci. A protože, jak mne už znáte, jsem hračička se slovíčky, začala jsem tvořit, abych brzy poznala, že textařské řemeslo není jen tak. Chtěla bych ten náš webík, znavený asi tím letním vedrem, trochu posilnit nějakou tou romantikou, tak jsem zkusila na vás vytáhnout toto nezdařené torzo mého úletu, snad to přežijete (a můžete si i zahrát na opraváře).
Vadim Petrov Nocturno in G
Mám rád ty noci letní,
když horký den se tiše setmí,
měsíc svou lije zář síťovím
nad kouzelným chladným světem rusalčím.
Mám rád ty chvíle snící
ve svitu hvězd, plamínků svící,
se sklenkou vína teď sám a sám
náruči letní noci podléhám.
Ref.: K menuetu vánek záclonu v okně mém tu vyzval,
melodii známou cemballo slyším hrát.
K muzicírování sbor cvrčků sám se tajně přizval,
s ním si nápěv broukám, i já zpívám rád.
Té kráse noční já hold vzdávám
a život chválit nepřestávám,
v srdci mém stohlasý chorál zní,
píseň snů, pokory a smíření.
Komentáře
Komentáře může přidávat jen registrovaný uživatel
Přihlásit se / registrovat2Růžena - 2. 7. 2024 08:05
šuplík
JANI JESTLI V TVÉM ŠUPLÍKU jsou takové skvosty jako tahle báseň tak jsi fakt dobrá a doufám , že zas pootevřeš šuplík a vyndáš další a doufám , že se i podělíš.Kdysi dávno jsem měla období kdy mě navštívila můza a vytvořila jsem pár to se nedá ani nazvat básní,ale bavilo mě to ,pak to přešlo . Někde jich pár tady bylo tak jen tak jedna trochu smutnější o sudičce Když u mé kolébky krásná sudička stála,
tichounce štěstí a lásku přála.
Za ní přišla druhá s úsměvem na tváři,
človíčku milý vše v životě ať se ti podaří.
Třetí sudička do vínku zdraví a úspěch dala,
na čtvrtou sudičku nečekala.
Ta přišla sama nezvaná,
bezzubá zlá stařena.
Z jejích úst skřehotavá zloba zazněla
nemoci, slzy, bolest a trápení do kolébky vložila.
S věštbou tří sudiček jsem léta šťastně žila,
pak ale čtvrté sudičky se kletba vyplnila.
tichounce štěstí a lásku přála.
Za ní přišla druhá s úsměvem na tváři,
človíčku milý vše v životě ať se ti podaří.
Třetí sudička do vínku zdraví a úspěch dala,
na čtvrtou sudičku nečekala.
Ta přišla sama nezvaná,
bezzubá zlá stařena.
Z jejích úst skřehotavá zloba zazněla
nemoci, slzy, bolest a trápení do kolébky vložila.
S věštbou tří sudiček jsem léta šťastně žila,
pak ale čtvrté sudičky se kletba vyplnila.
3alava - 4. 7. 2024 00:57
Veršování
Moje básnické střevo už spí spánkem hlubokým. Bývaly časy, kdy se občas pohnulo, ale na to jsem musela být zrovna zamilovaná a stejně jsem se nedokázala pochlubit.
4Jana P - 4. 7. 2024 13:27
To jsou jen naše hrátky se slovíčky,
u mne opravdu není čím se chlubit, Alenko. Chtěla jsem vám jen něco letního na ten prázdný webík nabídnout a přiznat se, čeho všeho jsem schopná, když dostanu "nápad". Jak už jsem kdysi psala: někdo rád štrikuje fusekle, hraje si s jejich očky, jiný zas třeba rybaří, nebo pěstuje kočky...