Houby

tak ti ani nevím nenechaly jsme toho Koutného umřít ? Musím jak bude čas začat číst od začátku náš román kdo žije a kdo je po smrti a určitě pokračování bude jak napadne sníh snad bude víc času .Houby co držíš v rukách jsou výstavní kusy a ty od Zoje taky mladá jsi stále . Víš co se říká jsme mladí stále ,bohužel jen duchem !

to je úroda jablíček. To jsou slova mýho muže když se urodilo nemá se plýtvat tak to dopadlo že jsou sudy plné nachystané do pálenice špajs plný zavařenin a přesnídávek a ještě jedna jabloň obsypaná Matčinými jablíčky a plná zem na ty už přísahám nešáhnu nahrabu je na hromadu a nechám tam.

...pořád rostou! A už i u jezera a já jak tam stále brousím s fotoaparátem, tak vidím to procesí s košíky a pytlíky jít přes most.
Tak dnes, když jsem pofotila (bylo tam opět překrásně, ale to se opakuju), vedla jsem kolo jen v kraji lesa vedle cesty a občas ho opřela o borovici a sbírala. Na zpracování ještě nebyl čas. Proč - to ukáže nová galerie. :-)

Hříbka jsem nenašla a nesbírala jsem, jen se kochala procházkou.

...tak to je nádherná pavučina. Já jsem co chvíli v lese taky nějakou prošla. A ráno byl pavučinkami obalený celý plot a tůjky.

to je skutečné nebo fotomontáž ? Kdybych tohle potkala v lese tak bych prchala ze strachu že mě pavouk lapí.