Mýdlo Hellada

Nedávno jsme od známé dostali dárek - dvě krabičky s mýdlem vyrobeným před více než padesáti léty Severočeskými tukovými závody, národní podnik, Ústí nad Labem. V každé krabičce byl jeden kus poněkud hrubého vzhledu, který si hospodyňka mohla podle potřeby v půli překrojit. Mýdlo bylo zřejmě určeno na praní, vzhledově připomíná jádrové, pochází podle všeho z počátku padesátých let. Mýdlo jsem překrojil, kdo by se tahal s celým kusem, a pak jsem se už nestačil divit. Mýdlo léty nestárne, pustil jsem vodu, mýdlem přejel po rukách - a nic! Jenže když jsem se začal mýt, kde se vzala, tu se vzala z ničeho nic, hustá bohatá pěna a ruce po opláchnutí čisté jak po solvině. Účinky na dnešní dobu naprosto nevídané, a to není nikde na obalech uvedeno z čeho a jaké "výtažky obsahuje" a co všechno "vyživuje". Jenomže tenkrát naši pracující nesměli dostat nic špatného, žádné klamavé reklamy, to mýdlo jistě nebylo zadarmo, odhaduji jeho tehdejší cenu asi na 2,50. Klobouk dolů, před prací našich rodičů.

mám také ještě pár je na něm jelen a nastrouhané a přidané do pračky je nad Ariel.
Hezké holce stačí mejdlo s jelenem a projde celý svět ! Jak pravila reklama na mýdlo s jelenem. Chci ale psát o mýdle které jsem koupila po 60 korunách jako dárek už bylo pěkně zabalené převázané mašličkou položila jsem ho na konferenční stolek že na něj dám jména a dám pod stromeček ,jenže jsem se k tomu hned nedostala a večer slyším jak manžel nadává "to mě chtějí otrávit nebo co " s vnučkou se jdem kouknout co se děje a vzápětí obě čapíme a smíchy nemůžeme ani mluvit. Pohled na manžela jak drží andílkové mýdlo kterému ukousl nožičky pěnu u puse to byl tedy pohled. Splíst si mýdlo velmi voňavé s čokoládou tak to nepochopím dodnes. Takže jeden dárek jsem zachránila druhé mýdlo andílka bez nožiček trůní ve skříni kde voní a smutně kouká. Jelikož nemůžu fotečky mýdla přidat sem tak jsou v mé galerii.

Měla jsem ji docela ráda. Když jsem ji používala já (na praní výborná), tak byla jen obdélníková s nadpisem uprostřed a bílá (nebo mne klame paměť?). Horší bylo mýdlo s jelenem, tím jsem jen drhla schody. Není to tak dlouho, kdy jsem v zásobách to s jelenem našla. Moje maminka si s ním prala štětce od olejové barvy. Takže se muselo vyrábět až do devadesátých let.

posílám odkaz ještě si pamatuji na plechový kbelík plný mazlavého mýdla nevzhledné barvy kterým jsme jako děti drhli schody a dřevěné podlahy kořínkovým kartáčem.A mýdlem s jelenem jsem drhla manželovy modráky .

se s malou přestávkou vyrábí stále a je běžně k dostání, používám je často, ale v porovnání s Helladou je trochu jiné a méně vydrží.

Mýdlo Hellada i mýdlo s jelenem.Obě ta mýdla jsou výborná.Jsou ještě vidět v drogerii i dnes.Našla jsem po mamince starou valchu.Ten plást na kterém se prádlo drhne je smaltovaný.Ale dřevěný rám se už rozpadal.Od kamarádky manžel je stolař,tak mi na valchu udělal dřevěný rám a valcha je jako nová.Používám ji na přepírání svetříků a jiných oblečení,které nechci dávat do pračky.

moje maminka měla poslední valchu skleněnou, byla stejně velká, ale jemnější.

Taky chválím,nedávno jsem ho domydlila.Po smrti maminky jsme našli zarochňané zásoby tohoto mýdla a toaletní papír skládaný.Dřevěnou krabičku na něj jsem vyráběla v dílnách v šesté třídě.Mám ji v kadibudce na zahradě a tak se ten skládaný papír hodil.Ten tam ještě na chatě je, ale mýdlo už ne.Ale máme krám s domácím mýdlem a je taky skvělé.Vaří ho podle staré receprtury.

Vzpomínám si,když jsem byla ještě školačka,tak maminka vařila mýdlo doma.Nevím postup ,ale vím, že k tomu potřebovala kosti a louh.Jinak si nepamatuji nic jiného co tam dávala.Ale konečný výsledek byl,že mýdlo bylo v dětské plechové vaničce a vždy si ukrojila,kolik právě potřebovala.Používala je na praní.

Dnes si můžeš vyrobit taky mýdlo doma, už to není tak pracné, vše se dělá z polotovaru-recept najdeš na Netu, jen ty suroviny ale stojí spoustu peněz. Vyráběli jsme s vnoučky asi před dvěma lety o prázdninách, směs jsme nalili do silikonové formy na čokoládu a vychladlé jsme dávali do celofánových pytlíčků s mašličkou. Ta opravdová dětská radost z vlastnoručně vyrobeného mýdla a možnost obdarovat maminky a druhé babičky byla k nezaplacení!

Taky jsem viděla /k jaru na šumavských chalupách/,jak se vaří kosti na mýdlo, pěkně to smrdělo, protože se kosti schovávaly,až jich bude dost.Ten získaný tuk v hrnci už pak tak nesmrděl.Dával se tam louh a to se muselo dát pozor- bylo to nebezpečné.A taky kus kalafuny./Sestra hrála na housle, tak jsme to znaly/.Připadalo mi to jako pudink.Ale naše babička kupovala mýdlo s jelenem a parfémované šeříkové dostávala od tatínka.Každý ok plechovou krabici- vždy to chtěla stejné...Myslím, že ji stále mají vnoučata na hračky....
Jejda-to je Elida /našla jsem krabici/.

Tak v takové krabici mám schované doklady po mamce. A na mýdla Helada a s jelenem se také dobře pamatuji. I na praní na valše. A technické mýdlo v kbelíku se prodává, mám ho tady. Namáčím do něho hodně zašpiněné Tondovy pracovní oblečky.

od mýdla ,tu samou mám také jen v modrém a v ní to co by se už mělo vyhodit ale zas se tam vrátí jsou to drobné vzpomínky kterým rozumím jen já.