Pouť
(autor: Marie, dne: 23.8.2014 04:55)
Každoročně se na Sv.Hostýně, první neděli po hlavní Mariánské pouti, koná pouť orelská.
Dovolí-li mi to okolnosti a zdraví, pravidelně se této pouti účastním.
Byly doby, kdy jsme putovali z Rajnochovic až k bazilice pěšky. Cca 24 km.
Teď jsem ráda, když zvládnu cestu od vlaku. To je necelých 6 km.
Letos počasí nepřeje, ale i tak se chystám. Vyrážím už dnes dopoledne, přespím tam a zítra se vrátím. Výjimečně mám doprovod.
Možná to doplním, jestli se mi podaří nějakou novou fotku udělat.
Dovolí-li mi to okolnosti a zdraví, pravidelně se této pouti účastním.
Byly doby, kdy jsme putovali z Rajnochovic až k bazilice pěšky. Cca 24 km.
Teď jsem ráda, když zvládnu cestu od vlaku. To je necelých 6 km.
Letos počasí nepřeje, ale i tak se chystám. Vyrážím už dnes dopoledne, přespím tam a zítra se vrátím. Výjimečně mám doprovod.
Možná to doplním, jestli se mi podaří nějakou novou fotku udělat.
Komentáře
Komentáře může přidávat jen registrovaný uživatel
Přihlásit se / registrovat3Helena - 24. 8. 2014 08:20
Potvrzuji
Jela jsem včera pro vnoučata do Frýdlantu nad Ostravicí. V Ostravě na hlavním vlezu do vlaku a hledám místo k sezení....když se najednou za mnou ozve: Helo! Neuvěříte, kdo to byl! Celá výprava na pouť do Hostýna, kterou vedla naše Marie!!!
4alava - 24. 8. 2014 13:26
sv. Hostýn...
...tak tady jsem nikdy nebyla, ač bych ráda. Ale tyto fotky, mi byly již povědomé. Tak se těším na nové, třeba za sluníčka.
5Hanka - 24. 8. 2014 20:27
1: Marie,
já tam byla s našimi seniory myslím loni.Proto se fotečky asi zdály Alence známé-Ale já si vyřídila povolení pro vjezd autousu až na parkoviště,což bylo mnohem jednodušší.Jsi dobrá!!!!!
6alava - 24. 8. 2014 22:55
5: Foto...
...ne ne, tyto fotky nafotila Maru a uveřejnila kdysi na 60 se zmínkou, že tam šla pouť. Já jinak Hostýn z fotek znám již dávno, protože se o církevní památky a poutní místa zajímám.
7Marie - 25. 8. 2014 07:49
Pouť na Svatý Hostýn
Jak už jsem se zmínila, na Hostýn se vypravuji dost často. Někdy i dvakrát do roka.
Mám také povolení dojet s autem až k poutnímu domu,poněvadž kdo má ubytování, tak má i parkování u poutního domu. Naposledy jsem tam byla autem před třemi roky,. Poslední dobou důvěřuji více ČD, než sobě a taky si to víc vychutnám.
Jak už Hela psala, sotva jsme se uvelebili ve vlaku, zahlédla jsem před sebou nějaké povědomé pozadí. Tak jsem nesměle zvolala: "Helo"
A ono to pozadí fakt patřilo Heleně.
V celé té skupině, jíž jsem velela byl můj manžel a já!!!
Ale i tak to byl úspěch ho někam vytáhnout.
Ještě něco k Orelské pouti.
Orelská pouť na Svatém Hostýně je pouť, kterou od 1930 tam každoročně pořádá organizace Orel. Její tradice byla dvakrát přerušena: za druhé světové války, kdy Orel a jeho poutě zakázali nacisté, a za komunistického režimu.
Za první republiky čítala účast na poutích řádově desetitisíce lidí, po obnovení poutí po pádu komunistického režimu se účastní tisíce poutníků. Jde tedy o jednu z největších každoročně pořádaných hromadných celostátních poutí v České republice.
Z historického hlediska je velmi významná pouť z roku 1948 (poslední před likvidací Orla komunisty), které se zúčastnily desetitisíce orlů a která představuje poslední velkou akci Orla před jeho likvidací a jednu z největších demonstrací odporu proti nastupujícímu komunistickému režimu.
Pro mne má největší význam orelská pouť po znovu obnovení naší orelské jednoty, jíž jsem se zúčastnila. Když jsem na vlastní oči viděla, ty davy lidí, kteří nevážili cestu a přijeli dokonce i z Chicaga, tak jsem si předsevzala, že budu, dá-li Pán, jako že dá, putovat na Svatý Hostýn, pokud to budu zvládat. Ač už coby orlice, nebo jako prostá poutnice v dny všední. Vždy tam má duše nalezne klid, pohodu a sílu pro další dny.
Počasí nám přálo tak napůl, ale i tak připutovalo spousta poutníků se svými prapory. Bylo to moc pěkné, až na jedno, došly mi baterky na foťáku. Ale něco jsem ještě stihla nafotit.
Mám také povolení dojet s autem až k poutnímu domu,poněvadž kdo má ubytování, tak má i parkování u poutního domu. Naposledy jsem tam byla autem před třemi roky,. Poslední dobou důvěřuji více ČD, než sobě a taky si to víc vychutnám.
Jak už Hela psala, sotva jsme se uvelebili ve vlaku, zahlédla jsem před sebou nějaké povědomé pozadí. Tak jsem nesměle zvolala: "Helo"
A ono to pozadí fakt patřilo Heleně.
V celé té skupině, jíž jsem velela byl můj manžel a já!!!
Ale i tak to byl úspěch ho někam vytáhnout.
Ještě něco k Orelské pouti.
Orelská pouť na Svatém Hostýně je pouť, kterou od 1930 tam každoročně pořádá organizace Orel. Její tradice byla dvakrát přerušena: za druhé světové války, kdy Orel a jeho poutě zakázali nacisté, a za komunistického režimu.
Za první republiky čítala účast na poutích řádově desetitisíce lidí, po obnovení poutí po pádu komunistického režimu se účastní tisíce poutníků. Jde tedy o jednu z největších každoročně pořádaných hromadných celostátních poutí v České republice.
Z historického hlediska je velmi významná pouť z roku 1948 (poslední před likvidací Orla komunisty), které se zúčastnily desetitisíce orlů a která představuje poslední velkou akci Orla před jeho likvidací a jednu z největších demonstrací odporu proti nastupujícímu komunistickému režimu.
Pro mne má největší význam orelská pouť po znovu obnovení naší orelské jednoty, jíž jsem se zúčastnila. Když jsem na vlastní oči viděla, ty davy lidí, kteří nevážili cestu a přijeli dokonce i z Chicaga, tak jsem si předsevzala, že budu, dá-li Pán, jako že dá, putovat na Svatý Hostýn, pokud to budu zvládat. Ač už coby orlice, nebo jako prostá poutnice v dny všední. Vždy tam má duše nalezne klid, pohodu a sílu pro další dny.
Počasí nám přálo tak napůl, ale i tak připutovalo spousta poutníků se svými prapory. Bylo to moc pěkné, až na jedno, došly mi baterky na foťáku. Ale něco jsem ještě stihla nafotit.
8alava - 25. 8. 2014 12:23
7: Sv. Hostýn...
Dík za článek. O historii Sv. Hostýna jsem něco četla a co mi rozum nebere, jak mohl někdo, ať už císař pán, kdysi rozhodnout prakticky o zničení této památky a tradice poutí. Kostel dát odsvětit, inventář odstěhovat a dokonce dát strhnout střechu! Ještě že věřící se nadali odradit a dál zpustlé místo navštěvovali, až nakonec ze sbírek došlo na jeho obnovení. Všechna mariánská poutní místa mají neopakovatelné fluidum.