Státní svátek 28.9,

Tak to mi něco moc připomíná! Náš moravský kamarád a hostitel je Václav, vinobraní bývalo v tu dobu již v plném proudu (jezdili jsme tam pomáhat) a ve sklípku bývalo po práci ve vinohradu útulno a veselo. A to občerstvení vypadalo skoro stejně.

Bývalá kladenská Sigma (moje mládí 70.-80. léta) mívala ředitelství v Brně, náš vedoucí účetní, jihomoravský patriot, bydlel taky v jedné z těch krásných vinařských vesniček. Každý měsíc se tedy odvážela uzávěrka podnikovou dodávkou plnou kanystrů, povinná zastávka byla u strýca Peterky ve sklípku. A ta školení - střídali jsme sklípky, ale žádný neměl chybu. To se vám najednou objeví ve dveřích umolousaný vinař v gumové zástěře a se slovy, že "právě teď" nese ukázat sklenici s právě dozrálým burčákem. Bože, to byly časy!