Můj život po životě

Viewegh vstal z mrtvých. Nikdo nevěřil, že bude psát, ale on vydal novou knihu. O sobě, o životě po prodělané nemoci , s příznačným názvem „Můj život po životě“. Autor asi nepatří zrovna mezi ty, kteří se neleknou nemoci a bojovně překonávají překážky. On se lituje, kritici tvrdí, že je kniha bolestínská. Jeho potíže jsou pro něj, jako spisovatele moc těžké. Ztratil krátkodobou paměť a přitom vidí, že ty, které miluje, tím obtěžuje. Já ho plně chápu. Taky se při bolístkách nejraději lituji. A tak není divu, že k problémům pooperačním se přidaly deprese. Popisuje to tak v knize, chybí mu vůle k životu. Ono to ale nebude až tak zlé. Jinak by nesedl ke klávesnici a nenapsal knihu. Je sice útlejší, než byly ty předešlé, ale dokázal ji napsat. Takže jeho čtenáři mohou doufat, že nabral druhý dech i jako spisovatel.