Počasí pod psa.

U nás je to stejné, ale mám postaráno, "KUDY Z NUDY".
Jsem zavalená jablky, tak strouhám, krouhám, peču, suším a u toho medituju.
Na čtení dojde až před spaním. Včera jsem dala čtyři stránky, předevčírem pouze půl...

...zatím u mě stále nemá zelenou, přes léto jsem nebyla v knihovně a už mám pěkný absťák. I když si večer denně počtu chvíli na blozích, ale jen takové ty pozitivní články. Už mám "své" osvědčené bloggery. Zato sudoku mrskám každou chvilku, i u toho zavařování. Televizi taky moc nedám, odvykla jsem. Když mě pak občas v noci v TV něco "chytne", tak zas nevím, kdy od toho odejít spát. Tedy, zima je už doma děsná, nejradši bych si už zatopila.

My jsme dnes zatopili v krbu, který má rozvod i do mého pokoje. Takže jsem postupně odhazovala všechny ty svetry a tepláky, které jsem ráno na sebe pověsila. Ke knížce jsem se dneska taky nedostala, protože jsem sloužila v knihovně. Teď jsem probírala internet a pojila se urologickým čajem, protože mi včas nedošlo, že se mám tepleji obléct. :-(

Jen mapu.Tohoto spisovatele mám moc ráda a půjčím si to.Díky.Zimu v chalupě zvládáme- včera zas bylo sluníčko po deštivém úterku.Jeden velký vnuk odjel a je nás jen sedm.Je tu ale krásně.

...včera jsem nakonec zabzdila, potřebovala jsem si umýt vlasy, a to jaksi v 17 st. v baráku nešlo. Dneska je od rána nádherně a já po poledni valím za vnučkami. Tak nevím, jestli sem aspoň nakouknu.
Inko, tedy výhled máte náramný. Třeba na Bořeň. Jeli jsme kolem, ale nahoře jsem nebyla, jen přes internet. Ahoj všem!

Tak já byla první týden od začátku června v Mačicích sama s Toníkem, počasí pod psa, a tak jsem zhltla hned dvě tlusté knihy. První se jmenuje Katedrála moře, napsal ji Ildefonso Falcones. Odehrává se v Barceloně ve 14.století. Hlavní hrdina Arnau se jako miminko dostane s otcem, který uprchl ze statku kde pracoval jako nevolník, do Barcelony. V průběhu času zde získají svobodu. Román líčí téměř celý Arnauův život. Nemohla jsem se od něj odtrhnout.
Druhá kniha se jmenuje Zlodějka, napsala ji Sarah Watersová, současná britská spisovatelka. Román se odehrává v Londýně a jeho okolí v roce 1862. Nechybí v něm napětí,láska, intriky. Zajímavé je, že první a druhá část má víceméně stejný děj, jen vypravěčem je vždy jedna z dvou hlavních hrdinek. Je to hodně čtivé i když možná trochu lehčí žánr.
Příští týden vyrážím s Přírodní školou na úvodní puťák do Českého středohoří, kde je teď právě Inka. My vyrazíme z Velkých Žehrovic a pochod ukončíme v České Lípě. Doufám, že se počasí alespoň trochu umoudří.

Na návštěvě jsem měla v ruce knihu o Provence (r.v. 2013), ale nenapsala jsem si přesný název a autorku (na konci knihy byly i nějaké recepty), tak jsem "naočkovaná" si po neděli v knihovně půjčit cokoliv o tomto francouzském regionu, který mne velice přitahuje, nejen vůní levandule, historic. památkami, přírodními krásami - od moře až po vys. hory a třeba kaňon Verdon, až mám velké, vpravdě životní přání, se tam podívat.
Jinak jsem se dnes vrátila na základnu a měla jsem se fajn. Dnes jsme byli s vnučkami na vinobraní tady u hotelu Port na břehu jezera (děti mohly soutěžit v několika disciplínách - a ty naše - to jsou rozené soutěžačky) a my dospělí jsme mohli taky soutěžit - v pití burčáku nebo valtických vín (ale bez nároku na odměnu a diplom ;-)) - no a to je jasné, že jsem tedy moc velký rekord netrhla, i když ten burčák byl vážně moc dobrý. Mně se nejvíc líbila jízda parníčkem grátis. A stále ještě se MÁM FAJN, neb moje zlatíčka si přála u mne přespat a trošku pobýt do zítřka, rodiče jim to neodepřeli, takže jsem "celá cacná".

Nebude to Peter Mayle? Jeho knihy mám na prvním místě.

V roce 2013 vyšlo "Mayle, Peter: Rok v Proveci" a od téhož autora "Znovu Provence"

...knih o Provence je celá řada, i M. Horníček o ní psal a taky nějaká Lenka Civade o ní píše, pořád mám dojem, že to napsala žena. Dívala jsem se na několik titulů, ale podle obálky se nečapala. Prostě čas jít do knihovny uzrál.

...takže tak se správně jmenuje ta mnou popisovaná kniha a je od Bridget Asherové. Včera mi ji snacha dovezla - hned večer po jejich návštěvě jsem se do ní "položila" a dnes odpoledne ji "zblajzla". A moc hezky jsem si početla. Autorka napsala ještě "Milenky mého manžela" a "Fingovaná manželka".

...kam něco upíchnout, zase je tu pusto a prázdno (že by jako i ve vašich duších?). Počasí je opravdu, že by psa nevyhnal, ale já budu muset vylézt a zkontrolovat barák, naproti se sousedovi vítr pokouší urvat kus okapu, a to by bylo, abych já vyvázla jen tak. Abych se až tak neodklonila od tématu - tak kdo má rád pana Dr. Větvičku - dostala jsem od něj již druhou knížku - takový místopis - Cestou necestou českou krajinou. Četba byla, jak jinak - jako milé pohlazení. Ten pán byl snad úplně všude, ač tvrdí, že ne...
No a načnu další dárek od ježíška - Příběhy rozhleden - ráda jsem na ně lezla, tak ted', když už to nejde, si o nich budu aspoň číst.

Taky jsem dostala tutéž knihu jako dárek někdy najaře. Je to moc pěkně udělaný místopis.

Zrovna jsem ji dočetla..Móóc se mi líbila.Jsem hrozná, strašně moc bych si to chtěla projít....Mám dobré boty samochodky, druhý rok a už jsem je u kloubů palců prodřela, dnes mi je šikula obuvník spravil..Uvidím, jak vydrží..Jsou jako nové až na díry u těch kloubů...Asi šmajdám...Dnes už nechumelí, ale fouká, pocitově pod nulou hodně, ale doopravy jen pod nulou.

...dr. Cílka - to je taky básník slova a české krajiny, budu si muset zase od něj něco koupit, tady ho v knihovně nemají. A mám slíbenou fotografickou knihu Tajemství Čes. Středohoří, už jsem ji i držela v ruce. (Je těžká.)
Mě už asi nespasej ani drahé botky samochodky.(Odpočívají v krabici v botníku). Snad jaro a KOLO - po rovině, né moc daleko, dá-li Bůh. Protože druhý řidič a souputník na autoturistiku a sdílení zážitků se už pro mne zřejmě nenarodil. Momentálně mám po žížalkách.

Cílek má v knihovnách fůru knížek, chtěj ji poslat z jiného města-já to tak dělám, stojí to už asi 50,-Kč /dřív 20,-, ale vyplatí se to, než knihy kupovat..Zeptej se. Možná to je i u vás....