Tipy na knihy

Kniha je vlastně románově zpracovanou biografií. Je to příběh Sonji Gándhíové, která se na studiích seznámila s Rádžívem – synem Indíry Ghándiové. Pro svou lásku opouští rodnou Itálii a vydá se žít do Indie. Stává se tak součástí významné rodiny a zároveň je vtahována do politiky. Kniha má nejen poutavý příběh, ale zároveň nám dává nahlédnout do života lidí v indické společnosti a do intrik politiky ve 20. století

O knize Kateřiny Tučkové jsem psala už na Šedesátce obsáhlý článek. Nechci se tu opakovat, ale nedá mi, abych ji nepřipomněla i tady, protože vychází její druhé vydání, jehož si vynutilo rychlé rozprodání toho prvého. Je to kniha o vědmách a léčitelkách, nazývaných bohyněmi, které žily na kopanicích v Bílých Karpatech. Bohyněmi byly nazývány, protože uměly „bohovat“, t.j. prosit Boha o pomoc. Ta poslední, která se stala předobrazem románu, zemřela v roce 2011 a pokračovatelky už nemá. Napsání knihy předcházelo autorčino několikaleté studium archivů. Takže skutečné události jsou čtenáři předkládány poutavou formou, jak je Kateřině Tučkové vlastní.

Četla jsem obě, doporučuji.

Děj se odehrává v Německu za druhé světové války. Hlavní hrdinkou je dívka Liesel. Její příběh vypráví Smrt. Není to tradiční válečný román ale hrůzu války ukazuje velmi silně právě na příběhu obyčejných lidí. Je velmi čtivý, zajímavé je, že autor je mladý Australan.

Taky jsem ji přečetla, patří ke skutečně kvalitní literatuře.

Přečetla jsem po dávkách .Pro mne to byla síla. Připadalo mi to krásně vyprávěné, nešetrné i laskavé.
Často čtu rychle, ale tuto knihu jsem si dávkovala.
Četl ji někdo z vás?

Taky nevím, zda se v této části správně orientuji.

Tuhle neznám, ale podívám se po ní. Jinak tě chci ujistit, že se orientuješ správně. V téhle části právě jde o doporučování knih. Pokud chceš dávat nějakou recenzi, pak se vyplatí samostatné téma.

Přečetla jsem 3 knihy povídek Alice Munroové.Zaujala mne nejvíc Příliš mnoho štěstí.
Už mám doma :Až za hranice-od Joan Spicciové /taky o Sofii Kovalevské/.
Dočítám Gillian Flynnovou:Zmizelá.Jsou to dvě tlusté knihy- může být venku ošklivo.
Útlounká knížečka Mika Waltariho Láska a tma - vypadá taky dobře...

Tak já "shltla" od Ježíška tu Věru Č. (můj dívčí sport. idol) a knížků veršů vydanou i60.cz, do třetí knihy (Jak nebýt nemocen) jen nakoukla, čtvrtou (od dr. Cílka)vrátila, protože jsem si ji koupila vloni sama a knížky z knihovny se mi tu stále jen kupí. Je na čase - a pak zas nebudu vědět, kdy přestat ;-)).

Je to moc zajímavá kniha, psychtriller, takže napínavá. Četla jsem a taky se mi líbila i překvapila. Teď louskám Atlas mraků, ještě tlutší knihu.

Atlas mraků od Mitchella? To bylo i zfilmované, žel tady to buď nedávali, nebo mi to uteklo. Už si to píšu a časem....

Vím, že to filmovali, ale nevím, jestli to dávali u nás. Já do kina totiž nechodím, protože tu žádné nemáme. Ráda bych to viděla, protože si nedovedu představit, jak se to může nafilmovat. Vezmi několik příběhů z různých časů, rozstříhej na poloviny a smíchej. Přičemž předcházející děj se lehce odkazuje v jiné povídce.

Tak jsem to šla hledat a našla jsem jen, že "distribuční premiéra" byla vloni v listopadu. Film je na netu mnohonásobně nabízen on-line ke stažení a shlédnutí zdarma, ale zda byl i promítán, to jsem nenašla. Zeptám se na to našeho promítače.

Diky za informaci, podívám se po tom. Ani mne nenapadlo, že by mohl být zdarma.

...na íčku píšeš, že jsi četla "Mága" - kterého - toho o Paulo Coelhovi - toho mám - nebo je i jiná kniha? - autora si nepamatuju.
Pište zase tipy na pěkné čtení, díky. Už jsem podle vás pár knížek zde uvedených sehnala a s gustem přečetla. Momentálně už zase "Vondruškuju".

Fowlesovo .A čekala jsem půl roku,v létě by mě to chutnalo líp.Připadalo mi to bláznivé a tehdejší dobu asi vypovídající, ale teď i ve svém věku, mimo válečnou zápletku - sex x láska??
Toho druhého Mága bych si možná vychutnala.To čteš tu bichli....Na ní nemám.Mám co číst, musela jsem přečíst tu, na kterou je fronta.

...jo, Mág od Fowlese. Od něj jsem ještě nic nečetla, nevím ani jestli už tu od něj něco mají. No ale to druhé, o tom P. Coelhovi je taky dost těžké čtení, neměl lehký život. To nenapsal on sám o sobě. Jeho čtu moc ráda, snad jsem už přečetla vše, co mu u nás vyšlo, něco i víckrát...