Kozojedy

Hanička dostala pololetní vysvědčení a s kamarády se rozloučila na školním karnevalu. Přechod do nové třídy bude snadný. Druhé pololetí dochodí s bývalými spolužáky, s kterými se zná od první třídy a udržovala s nimi spojení přes Facebook. Týden stěhování konečně skončil. Filomena se nemůže Kozojed nabažit. Helenku zababuchá do kožíšku a na sáňkách s ní objíždí všechna milá místa. Dojmy si pak v noci sděluje s milými za oceánem. Těší ji, když vidí Pepíka šťastného. A Pepík s nadšením vypráví o své práci a s červenáním i o Martičce. Ta milá, jemná dívenka si svou skromností získala nejen Pepíka, ale celou Holomkovic rodinu. Karolínka mamince vypráví, jak si ji oblíbily obě děti a že Martička krásně zpívá a malou Aničku učí slovenské písničky. A pan Vrkoč je úplně unešený, když se může takových rodinných koncertů zúčastnit. Je to tak, v Martičce stále vidí svou dávnou lásku z mládí a pomyslí si: Škoda, že se toho nedožila, určitě by byla na vnučku hrdá. Trochu posmutní, když si uvědomí, že Pepík se chce vrátit do Kozojed, aby si vybudoval vlastní autodílnu a Martičku si vezme s sebou, ale letos to ještě nebude, tak si jich ještě užije.
Co ale letos určitě bude? Další svatba! Liduška prozradila, že ji plánují na září.
Teď je ale únor a Filomena už doma přebírá sáčky se semínky, co vše na zahradu nasadí. Na svou zahrádku se chystá taky Hanička. Zatím stojí u okna a dívá se na zasněžený čtverec. Nějak se zmenšil? Ba ne, to jen, když byla malá, zdála se jí zahrádka velká. Koukne ke stodole a začne se smát. Najednou si vzpomněla, jak jí tam vždy tajně Pepík učil sprosté písničky a ona je, samozřejmě taky tajně, bude učit Helenku!