CESTA DO FRANCIE I.
(autor: alava, dne: 18.10.2015 22:10)
Těm, koho to zajímá, dlužím alespoň nějaké fotky z naší společné cesty s HČ za objevováním krás Azurového pobřeží a také hornaté části Provence - obojí ve Francii.
Bohužel, nelze stále vkládat popisky k fotografiím, takže prohlížejte galerii od konce, text doplním průběžně zde, nebo v komentářích.
Fotila jsem cestou ještě doma - nadchly mne Pálavské vrchy a jezera pod nimi. Zámek Mikulov. Dále se mi líbilo v Rakousku, kudy jsem jela poprvé - je to zkraje země větrných elektráren, též vinohradů, úpravných sídel s nezbytným kostelem. Viděla jsem poprvé při průjezdu i část Vídně, dále pak hory, HORY a VELEHORY (Alpy) v západu slunce - lesy a horské pastviny, vzorně obdělaná pole, vesnice, městečka i osamělé usedlosti rozseté po horách i dolinách, utěšená stádečka skotu. Toto jsem za jízdy nefotila pro špatnou již viditelnost. Itálie - vzbudila jsem se intuitivně ve 2 h. v noci a již jsem oči nezamhouřila. Po obou stranách se mi otevíraly neskutečně krásné pohledy na nočně osvětlená města a přístavy, střídající se s průjezdy nesčetnými tunely. Itálie, Monako a pak totéž ve Francii - náš autobus vlastně kopíroval pobřeží. Dojezd do kempu u Port Grimaud kolem osmé ráno - do mokra. Abychom nemuseli táhnout kufry blátem, vyložili nám je na autom. přívěs a dovezli k obydlí delegátky, kde jsme čekali i na uvolnění našich dočasných domovů. Naštěstí se tak stalo dříve, než bylo avizováno a nebylo to ani moc daleko. Kufry nám rozvezli. Neměly jsme to s HČ ani daleko k moři, tak naše první kroky vedly samozřejmě tam. Bylo bouřlivé počasí, všecko bylo v pohybu, nejen moře, ale i vegetace - na pláži především palmy - a stažené slunečníky. S večerem bouře sílila a taky parádně lilo, hromy třískaly, blesky křižovaly, ale my jsme to znavené po dlouhé cestě v našem útulném domečku na kolečkách šťastně zaspaly. O kus dále živly řádily mnohem více a způsobily velké materiální škody a ztráty na lids. životech. To jsme se dozvěděly dodatečně až ze starostlivých SMSek a mailů, protože jsme neměly v kempu wifi připojení. Hned druhý den bylo nádherně, tak jsme šly poprvé na pláž. Voda ale byla po bouři dosti ledová. Místo koupání jsme fotografovaly a mluvím-li za sebe, oddala jsem se zcela fascinaci MOŘEM.
Bohužel, nelze stále vkládat popisky k fotografiím, takže prohlížejte galerii od konce, text doplním průběžně zde, nebo v komentářích.
Fotila jsem cestou ještě doma - nadchly mne Pálavské vrchy a jezera pod nimi. Zámek Mikulov. Dále se mi líbilo v Rakousku, kudy jsem jela poprvé - je to zkraje země větrných elektráren, též vinohradů, úpravných sídel s nezbytným kostelem. Viděla jsem poprvé při průjezdu i část Vídně, dále pak hory, HORY a VELEHORY (Alpy) v západu slunce - lesy a horské pastviny, vzorně obdělaná pole, vesnice, městečka i osamělé usedlosti rozseté po horách i dolinách, utěšená stádečka skotu. Toto jsem za jízdy nefotila pro špatnou již viditelnost. Itálie - vzbudila jsem se intuitivně ve 2 h. v noci a již jsem oči nezamhouřila. Po obou stranách se mi otevíraly neskutečně krásné pohledy na nočně osvětlená města a přístavy, střídající se s průjezdy nesčetnými tunely. Itálie, Monako a pak totéž ve Francii - náš autobus vlastně kopíroval pobřeží. Dojezd do kempu u Port Grimaud kolem osmé ráno - do mokra. Abychom nemuseli táhnout kufry blátem, vyložili nám je na autom. přívěs a dovezli k obydlí delegátky, kde jsme čekali i na uvolnění našich dočasných domovů. Naštěstí se tak stalo dříve, než bylo avizováno a nebylo to ani moc daleko. Kufry nám rozvezli. Neměly jsme to s HČ ani daleko k moři, tak naše první kroky vedly samozřejmě tam. Bylo bouřlivé počasí, všecko bylo v pohybu, nejen moře, ale i vegetace - na pláži především palmy - a stažené slunečníky. S večerem bouře sílila a taky parádně lilo, hromy třískaly, blesky křižovaly, ale my jsme to znavené po dlouhé cestě v našem útulném domečku na kolečkách šťastně zaspaly. O kus dále živly řádily mnohem více a způsobily velké materiální škody a ztráty na lids. životech. To jsme se dozvěděly dodatečně až ze starostlivých SMSek a mailů, protože jsme neměly v kempu wifi připojení. Hned druhý den bylo nádherně, tak jsme šly poprvé na pláž. Voda ale byla po bouři dosti ledová. Místo koupání jsme fotografovaly a mluvím-li za sebe, oddala jsem se zcela fascinaci MOŘEM.
Komentáře
Komentáře může přidávat jen registrovaný uživatel
Přihlásit se / registrovat1Helena - 19. 10. 2015 05:41
Francie
Alenka byla sqělý společník a těch společných deset dnů strašně rychle uteklo. Obě jsme vášnivé fotografky, takže bez foťáku jsme nikdy nevylezly :-)
Přes počáteční nepřízeň počasí nám poté moře ukázalo i svou vlídnou tvář a hned od druhého dne jsme si ho náležitě užívaly a dostatečně užily.
Přes počáteční nepřízeň počasí nám poté moře ukázalo i svou vlídnou tvář a hned od druhého dne jsme si ho náležitě užívaly a dostatečně užily.
2knihomilka - 19. 10. 2015 14:23
Francie
Alenko, krásné podívání, moře, příroda, je vidět, že vládla spokojenost na společné cestě. Děkuji. Těším se na další.
3Hanka - 19. 10. 2015 15:56
Alenko,
jsem ráda,žes napsala své dojmy ze zajistě nezapomenutelné dovolené.Při čtení jsem si skoro jasně představovala,že jsem s vámi-Díky moc i za nádherné fotky.Je fakt se nač koukat!!!!
4alava - 19. 10. 2015 23:41
1: Moře...
...až se k tomu prokoušu, tak sem přidám ještě nějaké fotky z pláže, a to jak za krásného, tak i za bouřlivého počasí. Obojí bylo krásné. Upozorním na to komentářem.
5Jana - 20. 10. 2015 19:56
Francie
Alenko,můžu jen tiše závidět. Užily jste si to a je to pěkné.Takže zase jen aby to vyšlo a mohly jet jednou i spolu. Ještě ten kaňon ze zdola.Ten neznám ale budu se těšit. Máš pěkného koníčka-focení a jde ti to.Jana