Sváteční Vídeň

Před časem jsem psala o Senior slevenkách.Nebyl sice velký ohlas,ale snad o nich někdo aspoň trochu přemýšlel nebo je  už i využil. “Senior slevenka“ nabízí každý měsíc pro své majitele nejrůznější soutěže.Těch se zúčastňuji-procvičuji si své vědomosti, dozvídám  se nové informace.V jedné soutěži  „vyhrávám“.!!!! 1.cena je jednodenní zájezd do Rakouska. Na programu jsou památky Vídně a Schónbrunn .Kdo by zaváhal?Cenu  s obrovskou radostí přijímám. Týden před odjezdem ochořím. Celý týden ležím,potím se,smrkám,kašlu,kýchám…To asi nezvládnu.Škoda,tolik se těším. Přemýšlím,koho sebou vzít.  Koho to neunaví a bude to bavit.Kamarádka sděluje,,že pojede. A ráda.Rozhodnuto.  S dostatkem kapesníků a kapek  vyjíždíme z Bohumína  po 5.hodině ranní do Ostravy-místa pdjezdu .Počasí má být krásné,tak co nám chybí ke štěstí.

Cestou se počasí kazí,místy je obrovská mlha,místy snad dokonce prší. Kde je ta krásná předpověď??.Po čtyřech hodinách zastavujeme ve Vídni. Náhle, jako bychom dostali odměnu. Vylézá sluníčko, které nejenom, že svítí,ale také hřeje.  Průvodkyně nám vysvětluje,kde je co zajímavého. Kdo chce, jde po vlastní ose, někteří  se od ní nevzdalují.Máme dnes štěstí . Rakušané slaví státní svátek    ( 26.10.1955 byla podepsaná Státní smlouva a Rakousko získalo po válce  nezávislost pod podmínkou neutrality) a většina památek má tento den volné vstupy.

Přicházíme na náměstí Heldenplatz. Zde právě probíhá slavnostní vojenská přehlídka a přísaha vojáků.Ač se jedná o neutrální stát,přesto mají armádu.Vojáků je zde opravdu spousta. ..Dereme se množstvím lidí dále.Docházíme k budově  Parlamentu. Rádi bychom se podívaly dovnitř.Dlouhá řada lidí stojící před námi,nás od toho trochu odrazuje.To nemůžeme stihnou.Lidí před námi je nejmíň tisíc.A to jen slabým odhadem.To bude trvat celou věčnost,času moc nemáme.Jak se ale pleteme!!! Po asi 15 minutách jsme v budově.Velmi dobrá organizace .Před vstupem koukáme na fontánu a sousoší ,znázorňující bohyni moudrosti.Pomalými kroky  se procházíme  vznešenou budovou ,stojící ve středu města.

Máme možnost nahlédnout všude.Hned u vstupu vidíme Sloupovou halu.Vcházíme do dalších místností. Dolní komora,kde zasedá Národní rada Rakouska,Horní komora,kde se schází Spolková rada země....

Vcházíme i do kanceláře prezidenta. Ta je  letos   otevřená pro běžné návštěvníky  už po osmé. Prezident měl návštěvníky také osobně vítat.My toto štěstí nemáme. Nevadí. Zážitků máme spoustu.A také fotografií,protože právě v tento den bylo povoleno i fotografování.

Další kroky nás vedou do parku, kde se kocháme pohledem na krásně rozkvetlé růže,na úžasné sochy,zajímavě  řešené trávní plochy.…

Chvíli odpočíváme,pomalu odcházíme k autobusu a jedeme dál. Cílem je Schónbrunn.

Toto je barokní zámek ve Vídni.Od 2.poloviny 18.století do roku 1918 byl letní rezidencí rakouských císařů.Kupuji si  za 11,5 eura  vstupenku a jdu si zámek  prohlédnout.Dostávám přístroj,který mi česky povídá vše potřebné.Je to velmi praktické.Člověk se může na některém zajímavém místě zdržet déle,není závislý na rychlosti průvodce.Přicházím do 3.místnosti a přístroj mě zrazuje.Jsem bezradná.V blízkosti žádní Češi a i když němčinu trošičku ještě ovládám,netroufám si někoho se zeptat. Vracím se zpět.Vysvětluji svůj problém a s velkou omluvou dostávám nový přístroj.Vše je v  naprostém pořádku.Jsem spokojená a nadšená.Zámek má 1440 místností a 200 kuchyní.Jeho celková prohlídka by mi zabrala asi celý den. Vydávám se nejkratší  trasou,která trvá asi 45 minut.

Opouštím budovu a pokračuji s kamarádkou dál.V okolí zámku jsou krásné zahradní prostory,kterými se dostáváme až ke Glorietě . Z tohoto místa je překrásný pohled na Vídeň. Ale ruku na srdce-s pohledem na naši sto věžatou matičku se tento pohled srovnat nedá! Glorieta byla postavena roku 1775 a připomíná vítězství Rakouska v bitvě u Kolína.

Je čas odjezdu.Cesta domů trvá neskutečně dlouho.Výjezd z Vídně nemá konce.Do Ostravy přijíždíme značně pozdě.Pryč jsou poslední spoje,nejbližší vlak odjíždí „díky „ posunu času  až za 3 hodiny.Celodenní krásný zážitek se nám trochu kazí.Díky ochotnému člověku,který neváhá a  nezištně dojíždí pro nás,aby nás dovezl v pořádku domů,vše končí k naší spokojenosti.Máme spoustu zážitků a vzpomínek,o které nás nikdo nepřipraví.