Čas dušičkový

(autor: Aubrieta, dne: 1.11.2013 18:37)

romantické vzpomínání pro podzimní dny

Možná jste to také prožili. Když jsem byla malá, vnímala jsem dušičkové období velice tajuplně. Těšila jsem se na návštěvu hřbitova, zvláště večer měl pro mne neopakovatelnou atmosféru. Mystika se mísila s pohádkovým strachem. Rozhodně ale chyběl smutek. Zemřelé příbuzné jsem znala pouze z vyprávění, žádnou bolest ze ztráty milovaného člověka jsem nezažila a smrt mi připadala velice, velice vzdálená.

S přibývajícím věkem a zkušenostmi se ale pocity změnily. Bohužel už na ona místa nechodím jen za lidmi, které znám z vyprávění. Vstupuji branou pohlcena vzpomínkami, myslím na chvíle, které už nelze vrátit, na slova, která už není komu říci. Do toho vstupují myšlenky na vlastní konec, a to, co člověka ještě potká…..

V těchto chvílích je dobré si uvědomit, jak malé jsou naše každodenní problémy, jak nízké jsou naše spory ve srovnání z věčností. Neutápějme se v maličkostech. Bude důležité, že jsme zrovna dnes rozbili hrnek, špatně zaparkovali auto do garáže, nevytřeli kuchyň? Důležité bude, že jsme prožili život bez podrazů, nikomu jsme vědomě neublížili, nikoho nepoškodili a tomu, kdo potřeboval naši pomoc, pomohli.

Vadí mi ale jedno. Dušičky jsou tradice, je to uctění památky našich blízkých. Není to ale povinnost. Jít, před hřbitovem zaparkovat auto,koupit věneček s nejlépe umělohmotnou ozdobou, aby déle vydržel, svíčku, rychle rozsvítit a šup domů.

Věnujme našim blízkým alespoň chvilku, vyrobme vlastní ozdobu na procházce lesem, udělejme si z návštěvy hřbitova malý výlet, vezměme svoje děti, vnoučata, maminku, taťku…Zavzpomínejme společně a to nejenom na Dušičky.

Vaše Aubrieta

P.S. Ráda bych vás pozvala na moje stránky www.aubrieta.cz na fotoprocházku po jednom bývalém německém hřbitově.

A pokud se chcete projít doopravdy, tak můžete taky:

Vždy cena za osobu 100/70 Kč

3.11. Vyšehradský hřbitov sraz 15.00 před kostelem sv.Petra a Pavla na Vyšehradě

9.11. Olšanské hřbitovy IV. Sraz ve 14.oo před vchodem na hřbitov (Vinohradská ul.)

16.11. hřbitov Malvazinky sraz ve 14.oo na aut.zastávce č.137 směr Knížecí

Podrobnosti o všech akcích naleznete na www.praguewelcome.cz

Odkaz: http://aubrieta.cz

Komentáře

Komentáře může přidávat jen registrovaný uživatel

Přihlásit se / registrovat

1alava - 1. 11. 2013 21:05

Čas dušičkový

Vzhledem k našemu věku jsme to většinou také prožili a prožíváme. Za sebe mohu říct, že je to i po mnoha letech od utrpěné ztráty stejné. I přes to smíření se stavem věcí. Byla jsem na hřbitově už za tmy (ne sama, to bych se asi přeci jen bála) položit vlastnoručně zhotovené věnečky. A bylo to tam jak píšeš - tajemné a takové zvláštní. Dříve jsme bydleli poblíž a z vyvýšeného místa to byl fascinující pohled, zvláště pro děti. Dnes večer nebyl na velké rozjímání čas, nakonec to jsem si užila právě při výrobě věnečků, nechtěla jsem mladé moc zdržovat. Tak ještě zítra bych tam ráda zajela na kole sama znovu všem svým "dušičkám" rozsvítit. Ala

2Inka - 1. 11. 2013 21:28

Dušičky

Taky nemám ráda ty davy lidí jednou za rok. Ozdobíme hroby věnečky z přírodnin kolem zahrady, dáváme vřes v květináči. Svítíme doma všem .Ráda zdobené věnečky vyrábím,i rozdávám.Dnes jsem zase jeden vyrobila z březových větviček, s růžičkami a levandulí. Visí mi u počítače.
Máme hroby v Praze na Olšanech, v Blatné, Zborovicích /tam je krásný výhled do kraje/a tady.Dnes tu byl syn a zajížděl do Blatné s věnečkem,v Praze druhý syn a ty blízké jsem nazdobila sama / muž má průduškový kašel už druhý týden,dostal antibiotika, ale stále kašle/.
Když někam cestujeme, vždy zajdeme na hřbitov, je to obrázek společnosti, jak jsou upravené hroby.Tady na Šumavě se staré hřbitovy také dávají do pořádku ,německé hroby , které léta nikdo nemohl udržovat.Nebo židovských komunit. Jeden máme za městem a junáci se o něj starají. A dá to hodně práce.Pozůstalí nejsou...

3alava - 2. 11. 2013 17:51

Dušičky

Tak dneska panoval nefalšovaný dušičkový (ne)čas. Naštěstí nebyla ještě moc velká zima, tak i přes drobný déšť jsem se vypravila znovu zapálit svíčky na kole. Mám to daleko. A celý den svítím i doma. Zítra je sv. Huberta. Náš sbor opět zpívá v okenském kostele s brněnskými trubači Markazíni Hubertovskou mši. Pokud se tam vůbec dostanu, tak už jenom jako vděčná posluchačka. Ala