Černobílá historie ...

Vážení, tak jsem před časem začal skenovat všechny staré filmy co jsem kdy nafotil, fotky z toho klasickým způsobem už nikdo dělat nebude, ale něco z toho by se pro dokreslení historie někdy hodit mohlo. Bohužel, všechny filmy ne, jenom ty, co jsem dělal na kinofilm. Ty starší široké jsem tenkrát jako blbec hodil do kamen s tím, že když začínám nové, tak to staré už nebude potřeba. Co se dá dělat, začínám tedy až rokem 1959. Přiznávám se, že jsem galerii udělal až na přání některých z vás a že jsem byl na rozpacích, co sem vůbec můžu dát. Vyhnul jsem se fotkám na kterých jsou dobře vidět moji spoluobčané, protože jsem nikoho nežádal o souhlas se zveřejněním na webu, většina z těch, co na fotkách vidíte už bohužel mezi námi není. Taky výběr "témat" nebyl jednoduchý, skenuji filmy tak jak mi přijdou pod ruku, takže z dob nejstarších zůstává stále většina v krabicích, mnohé zajímavosti ještě čekají na znovuobjevení.

Teď pro ty z vás, kteří by měli podobný nápad, několik získaných zkušeností. Skenovat se dá v podstatě každým skenerem, který má osvětlení ve víku a je určený "pro skenování diapozitivů". Takové se vyráběly už před deseti léty, nejde o žádnou novinku. Novější skenery jsou samozřejmě lepší, dovedou si samy určit všechny potřebné údaje osvitu a práce jde potom celkem rychle, jedno políčko při rozlišení 3200dpi necelé dvě minuty. Rozlišení 3200dpi pro kinofilm je podle mých zkušeností zcela vyhovující, někteří autoři píší, že stačí 2400dpi, když jim to stačí, proč ne, u 3200 je oproti 2400 ještě okem patrné zlepšení, ale rozlišení vyšší než 3200 je už opravdu zbytečné. U starších skenerů je třeba nastavit jas, kontrast a úrovně pro každý snímek samostatně ručně a práce trvá až čtyřikrát déle. Ať už používáte jakýkoli skener, je třeba stejně každý snímek "dotáhnout" tak, aby měl potřebnou hloubku, třeba v Photoshopu nebo jiném programu pro úpravu fotek. Nemusíte se namáhat skenované snímky zostřovat, lepší než na filmu to nikdy nebude. Rozumná velikost obrázku pro archivování je kolem 5 MB. Novinka je tu v oblasti archivace dat. Životnost běžných CD nebo DVD je udávána na 2 - 10 let, což je například méně než magnetofonové pásky. Český výrobce DVD přišel nedávno s novinkou, která se jmenuje DVD+R Data Tresor Disc. Jedná se o DVD zcela nového typu, záznamová vrstva je vytvořena z anorganických materiálů namísto dosavad používaných organických a vydrží mnohem déle. Životnost DVD+R DTD je udávána na 160 let, což pro archivování dat bohatě stačí. Pokud byste chtěli toto DVD používat, lze jej objednat v každém větším internetovém obchodě, cena jednoho kusu se pohybuje mezi 50 až 100Kč (jak u kterého prodejce). Používání tohoto média má ale háček, každá záznamová mechanika si s ním nemusí rozumět, záznam třeba dobře vypálíte, ale mechanika ho nedokáže přečíst. Nezáleží tady na stáří mechaniky, není to o tom jestli je stará nebo nová, je to kus od kusu. Prodejci už začínají u nabízených mechanik uvádět v technických datech i kompatibilitu s tímto druhem DVD. 

P.S. Berte tuhle moji "galerii" tak, že jde jenom o průměrné fotky jakých nadělali různí amatéři milióny, nic vyjímečného ani zvláštního, jen pár starých fotek na ukázku.