Povídání o jmelí

Symbol Vánoc, symbol štěstí. Osobně mám ráda přírodní, zelené. Říká se, že čím více kuliček, tím více štěstí v příštím roce bude. Právě bílé nebo nažloutlé kuličky,  plody poloparazitické rostliny  - jmelí bílé (Viscum album ) - se objevují v období Vánoc a slouží jako potrava pro ptáky, kteří je s trochou štěstí roznesou buď  přilepené na křídlech (kuličky jsou mírně lepkavé – odtud latinský název viscum (klíh, lepidlo)) nebo neztrávené ve svém trusu do korun dalších stromů.

Díky své lepkavosti snadno ulpívají na kůře stromů, nejčastěji borovice, topolu či akátu a snadno v ní zakoření.

 Celkově roste jmelí velice pomalu. Každým rokem přirůstá pouze o jednu vidlici a stáří vzrostlých keříků, které můžeme  objevit v korunách stromů se často pohybuje okolo 40 let.

Snad  výskyt jmelí právě v korunách stromů přispěl k tomu, že je tato rostlina ověnčena spoustou pověr a mýtů. Jmelí bílé bylo považováno za dar z nebes, říká se, že v období narození Ježíše Krista rostlo jmelí jako strom a právě z jeho dřeva zhotovil Josef pro Ježíška kolébku. Keltové věřili, že odstraňuje neplodnost, nosilo se jako talisman, představovalo symbol života.

Vždyť pro mnohé z nás je rostlinou mystickou i v současnosti. Málokdo  ho na Vánoce nedaruje či si ho sám nekoupí. Jmelí zavěšené u stropu plní přání, udržuje manželství a odhání zlé duchy. Snad v každém bytě je místo, kde visí, někde jen v období Vánoc, jinde po celý rok. Kupujeme zelené, pozlacené, postříbřené.  Zlacení jmelí má svůj původ také v keltských dobách, kdy jej prý odřezávali zlatými noži.

Chcete-li obdivovat krásu keříků jmelí v korunách stromů, udělejte si výlet třeba do okolí jezera Lhota u Brandýsa nad Labem nebo k Břeclavi. Není krásnější procházky  lesem, když máte u nohou opadané lístky jmelí.

Vaše Aubrieta

Troška fotek na www.aubrieta.cz