Svoboda slova na portálu pro seniory

Onen portál – http://www.i60.cz/

Začnu slovy, moje svoboda končí tam, kde jiní rozhodnou, že mám držet hubu a krok. Jenže já nechci držet ani hubu ani krok. Neustále nám pravdoláskaři a modráci mlátí o hlavu velkohubá hesla o svobodě slova, cestování a další pitomosti, která jsou pravdou jen pro někoho.

Další obor co se zrodil s pravdou, láskou, internetem a s proměnou skupin lidí v bandu lačnící po krvi a honící oběti po internetu jako škodnou. Nakonec i já se stala škodou a to díky portálu pro seniory. Vždycky jsem se této skupiny zastávala, ale nechám toho, protože jsem dostala za vyučenou.

Přečetla jsem si článek redaktora toho webu, pana Rašky. Vyjádření jak bylo za 25 let naší novodobé historie. No, úžasně. Všechno svítí jasně a krásně. Tak jsem se ozvala, že všechno a pro všechny rozhodně není zalito barvou růžovou a někomu je sakra ouvej. Kupodivu se ho zastala paní důchodkyně se slovy, jak je to bezva i když někteří členové rodiny mají na krku exekutora. No oči jsem měla vyvalené, že mi málem vypadly z důlků. Jak bych asi mohla reagovat? Že já místo opěvování 25 let, bych se snažila pomoct tomu nešťastníkovi v rodině. Tak to cítím a nerada bych byla jiná.

Sedla jsem k PC a napsala jsem článek jak těch 25 let vidím já. Co myslíte, že se stalo? Raději mi článek z profilu redakce smazala. Taková je to svoboda slova. Bacha na to, mít jiný názor než redakce. Tak jste v sedince a ani si neškrtnete.

Onen článek, co se tak moc nelíbil:-)) a raději ho smázli. Je na mých stránkách a zůstane tam.

Andělské ucho

Napsáno dne: 03. 12. 2014

Převalovala jsem v posteli a nemohla jsem najít pořádnou polohu. Vrtěla jsem se sem a tam, ale spánek nepřicházel. No bodejť by přišel. Naštvaná jsem jak dělník týden před výplatou a říkám si:

„Bože, za co zase tohle. Za co mě pořád trestáš a nenecháš mě v klidu spát.“

Zahřmělo mi u ucha, rozsvítilo se jako při atomovce a na posteli mi seděl anděl.

„Ty si nedáš holka pokoj. Víš, že má náš Otec všemohoucí pro tebe evidentní slabost a tak pořád jen otravuješ a pořád něco chceš. Ty se tady otočíš na posteli, zamrmleš a já dostanu povel leť, pomoz jí a nebo ji přines. Tak co chceš Mili? Mám tě rovnou odnést?

„Kam bys mne nosil. S tím mi nepomůže ani samotinký Bůh všemohoucí,“ odpověděla jsem nakvašeně.

„Nerouhej se potvoro jedna,“ pokřižoval se anděl a říká:

„Že ty se chceš jenom vykecat. Tak se do toho dej, protože jsem jedno velký ucho,“ usadil se pohodlně anděl a zavřel oči v očekávání mého monologu.

„Jen chci někomu říct, jak vidím já, těch 25 let. Prý máme demokracii a svobodu a já to tak nějak necítím a nevidím. Víš co anděli? Já ti něco přečtu.“

Slova Václava Havla v roce 1989

Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte. Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podnik. Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte, protože tu brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím. Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno funkční období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika. Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň v ČSFR, sám odstoupím z funkce.V budoucnu se podle mého mínění musí prezidentský úřad vymezit. Prezident nemůže mít tak velké pravomoci, jaké má dnes. Pro mě není rozhodující, s jakým slovem jsou sociální jistoty spojovány, ale to, jaké jsou. Já si představuji, že by měly být daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismem. Možná se ptáte, o jaké republice sním. Odpovím vám: O republice lidské, která slouží člověku, a proto mám naději, že i člověk poslouží jí. Za svůj třetí úkol považuji podporu všeho, co povede k lepšímu postavení dětí, starých lidí, žen, nemocných, těžce pracujících, příslušníků národních menšin a vůbec občanů kteří jsou na tom z jakýchkoliv důvodů hůře než ostatní. Žádné lepší potraviny či nemocnice nesmí být výsadou mocných, ale musí být nabídnuty těm, kteří je nejvíce potřebují. Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální stresy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají. Svádět všechno na předchozí vládce nemůžeme nejen proto, že by to neodpovídalo pravdě, ale i proto, že by to mohlo oslabit naši povinnost samostatně, svobodně, rozumně a rychle jedna Všichni chceme republiku, která bude starostlivě pečovat o to, aby zmizely všechny ponižující přehrady mezi různými společenskými vrstvami, republiku, v níž se nebudeme dělit na otroky a pány. Toužím po takové republice více než kdo jiný. Náš stát by už nikdy neměl být přívažkem či chudým příbuzným kohokoliv jiného. Musíme sice od jiných mnoho brát a mnohému se učit, ale musíme to po dlouhé době dělat zase jako jejich rovnoprávní partneři, kteří mají také co nabídnout. Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na ně pozor! Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli bude zdražování? Mnohokrát a jasně tato vláda řekla ve svém programovém prohlášení, včetně dalších dokumentů a ministři na tiskových konferencích, že jejich úsilím je, aby přechod od neekonomiky k ekonomice byl pokojný, bez sociálních aspektů, bez návaznosti nezaměstnanosti, bez jakýchkoliv sociálních krizí nebo podobně. Jestli se sem tam pohne cena cigaret nebo něčeho, to v téhle chvíli nevím, zatím je snaha, aby se nehýbalo nic, alespoň v nejbližších měsících. Žádné gigantické zdražování nebo dokonce nezaměstnanost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme.Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme. Podle mého mínění nesmí náš stát šetřit na investicích do školství a kultury. Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby nevedla k velkým otřesům, velké inflaci, nebo dokonce ke ztrátě základních sociálních jistot, musí naši ekonomové přijmout prostě jako úkol, který jim byl zadán. Zde neplatí žádné NEJDE TO.

Lehce dohledatelná pravda. Stačí si přečíst knihu jeho proslovů, což jsem udělala, protože mne zajímalo, kdo nám bude dělat prezidenta. Každý soudný člověk ví, že to jedna velká lež. Já jsem byla ráda, že komunismus padl a že nastupuje někdo nový neotřelý. Spletla jsem se a to škaradě. Komunisté nepadli, ale ti úhoři jen otočili kabát naruby a zase sedí u korýtek a hlasitě mlaskají.

1. Banán viděti, husí kůže naskočiti – nejpitomější argument je banán a fronta na něj. Ano, nebyly banány a byly fronty na něj, ale to šlo mimo mne. Raději jsem dětem dávala české ovoce a dělám to pořád.
2. Obchody byly skoro prázdné a na vše fronty – i to je pravda. Přesto co se týče jídla, tak bylo. Nebylo rozmanité, ale mohli jsme si dovolit koupit vše, co se nám nabízelo. Teď jsou obchody plné, fronty jsou zase, ale zase je to tak drahé, že je většině to množství k ničemu. Jen mi ukazují, na co spousta lidí nemá a mít nebude.
3. Exekuce – to jsme neznali a já si jen říkám, že bych je fakt nechtěla potkat, ty exekutory v akci. Docela mne uzemnila jedna paní na I60, co má v rodině příbuzné v exekuci, ale pořád říká, že těchto 25 let je nejlepší které prožila. Já za svoji osobu, bych nad nimi spíš plakala a začala jim pomáhat jak se dá.
4. Zadlužené děti v dětských domovech – tak to je přímo všivárna. Dítě v domově kam ho odložili „milující rodiče“. Popelnice za ně neplatí, ale dětský domov ano. Přesto po nich stát vyžaduje za pomocí exekucí poplatky za popelnici které nikdy nenaplnily.
5. Nejsou doktoři a hlavně zubaři – no jo, jak by mohli být, když sotva vystudují mizí ven za lepší nabídkou. Tady vystudovali za naše daně. Já bych jim dala za povinnost si studium platit. Víte kde najdete pomoc, když vás v noci rozbolí zuby? Nenajdete. Těchto pohotovostí je jen 5 v celé zemi. Já osobně to mám asi 70km, ale jsou na tom lidí hůř. Za totáče jste se pomoci dočkala. Teď ne.
6. Školství – tak to je tak zmršený, že nevím kdo bude jednou dělat obyčejné práce. Najít kominíka je docela těžké, ale všude se zakopne na filozofy, psychology, manegry, IT odborníky, bankovní kouzelníky. Ovšem, ti vám neporaví elektriku, vodu, plyn, zeď a další věci, které opravdu potřebujeme. Potřebuje střední kádr a ne samého vysokoškoláka co nenajde práci. To jsou vyhozené peníze.
7. Silnice – děláme je nejdražší na světě a ještě nestojí za nic. Tam by se dalo ušetřit, ale není vůle a co s tím asi budeme dělat my tam dole, co to víme, ale nemáme na to páky.
8. Krása vesnic – ano, kdo na to má, jsou to opravdu nádherné domy a oku lahodí. Jenže vedle něj je domek v exekuci, majitele vystěhovali a teď ho nikdo nechce koupi. Tak tiše chátrá a padá. Až spadne, tak doufám, že alespon sutiny někdo uklidí. Jen v mojí uličce jsou dva takto nechtěně opuštené.
9. Potravinové banky – tento termín jsme znali jen z Afrických zení a ejhle, máme je doma a je na nich závislých docela dost lidí. Osamělé matky s dětima, důchodci co už nemají partnera a samotná člověk prostě vše neutáhne, pokud nemá opravdu důchod alespoň 10 000,- a mírné inkaso. Ovšem, jsou mezi námi důchodci, co mají polovinu. To je pak těžké žít. Tak jim pošleme těstoviny, rýži, konzervy a polévky. To je bezva solidarita, ale jak se ten člověk cítí, to už je jiné věc.
10. Politické kultura – tak ta prostě není a raději to nebudu rozepisovat, nebo mi někdo vynadá za vulgaritu a já nemohu napsat slušně co si myslím třeba o Kalouskovi, knížeti a dalších.
11. Životní minimum
Jednotlivec nebo rodina?
Dospělé osoby 2 – 5970,-
Děti do 6 roků 2 – 3480,-
Děti 6 – 15 roků roků 1 – 2140,-
CELKEM – 11590,-
To je nářez co? Víte že tuhle částku berou někteří důchodci sami na sebe? Co si s tím počne na 5-členná rodina, tak to fakt nevím.
12. Minimální mzda – výše hrubé minimální mzdy
Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 9 200 Kč za měsíc nebo 55 Kč za hodinu.
Sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu.
13. Cestování – to je ta správná číslovka. Cestovat můžeme, ale spousta z nás akorát tak prstem po mapě.

Takhle bych mohla pokračovat hodně moc dlouho, ale všichni o tom vědí, ale docela rádi strkají hlavu do písku a vidí jen to, co chtějí vidět. Já chodím po svět s otevřenýma očima a hodně se mi toho nelíbí. Pro mne neznamená, že když mám střechu nad hlavou a co do hrnce, že je vše v pořádku. Chtěla bych, aby to měli všichni, co pracují a snaží se.

„Uf, Mili, ty jsi se rozjela. Jenže s tím ti nepomůžu ani já, ani Bůh. To je jen a jen vaše věc a naše zbytečná starost, protože jaké si to uděláte, takové to budete mít. No nic, vykecat jsi se mohla a já letím, protože jsi mi do hlavy nasypala docela těžké klíny. Pa Mili a měj se,“ frnk a byl pryč.

Mě se ale trochu ulevilo, protože byl prima posluchač a sdělená bolest a starost je prý už jen poloviční. Tak jsem konečně usnula.

Co bylo dál

Je pravda, že jeden můj článek otiskl, ale vsadila bych se, že toho sakra litoval. Zastat se prezidenta. No holka, že se nestydíš nechtít knížete co spí a dělá si do kalhot. Nemám ho ráda, protože je to úplatkář a ani se tím v době restitucí netajil. Zastat se prezidenta kterého volila více než půlka republiky je povinnost. Ve světě vypadáme jako naprostí blbové. Házet na hlavu státu vejce, to je známka naprosté nevychovanosti oné skupiny lidí. Proč se nerozlobila na p. Klause při mezinárodní ostudě s perem? Asi proto, že krádež je daleko menší zločin, než použít slovo, které slyším od prcků venku. No, jak to asi dopadl. Jistý pan Blahoslav si ze mne udělal soukromý cíl a sepsul mne za článek tak, že by si ode mne pes nevzal ani voňavou morkovou kost.

Předkládám čtenáři onen článek, co rozbouřil modrá srdce:

Honba na prezidenta

Napsáno dne: 10. 11. 2014

Všichni, co teď pronásledují našeho prezidenta jsou opravdu pokrytci největšího kalibru. Třeba tisk, co si na něm tak rád chladí žáhu. Jistě, Zeman je nemá rád a dává to sakra najevo. Ano, ani já nemám moc v lásce novináře, co se zpronevěřují svému povolaní a nepokrytě nám lžou. Nevím proč to dělají, ale je to ubohé. Já totiž čekám, že zrovna novinář mi řekne pravdu. Novináři jsou někdy jako hyeny. Bohužel, jsou schopni hodně toho udělat aby se dostali k sólokapru a mnohdy je to fakt přes čáru.

Ještě víc než novináři mne štvou dnešní pravičáci v politice. Hrají si na pravici, ale vyrostli v totáči co si hrál na socialismus říznutý komunismem a ten jim čouhá z každého tělesného otvoru. Tihle pravičáci si na pravici jen hrají. Říká se, že poturčenec horší turka. Na naše politiky to sedí jak prcka do kalhot. Tohle se týká všem politiků vyššího věku a proto by měli zmizet ze scény a dát možnost mladším, co nebudou tak zasaženi, korupcí, sprostotou, touhou po tučném kontu za každou cenu.

Ano, vyroste nám z dnešní mládeže možná dobrá pravice, ale to budou muset zapomenout na tu, co teď znají. Nebudou to mít lehké. Rostou v zemi, kde není ani pravice, ani levice, ale cosi nedefinovatelného. Dnešní politici, to je kasta sama o sobě. Když poslouchám Kalouska jak rychle zapomněl na svoje chování když byl u kormidla. Bylo to pořádné hovado a teď to, co dělal sám, vyčítá všem kolem sebe, co mu sebrali jeho oblíbenou hračku, moc ve státě.

Někdy si říkám, že by se všichni měli léčit, protože utrpěli ztrátu dlouhodobé paměti. Mají jen tu krátkodobou a tu si ještě upravují podle toho jak to potřebují. Co je kunda sem a kunda tam, proti těmto mega průšvihům. Ty se nás totiž dotkly více, než obhroublost našeho prezidenta. Nakonec, jeho mluva se neliší od mluvy našich školáků. Běžte si je poslechnout na školní chodbu a budete se červenat až na zadku.

Průšvihy a skandály

Levičáci mají za největší průšvih vládu Nečase a za největší úspěch když konečně padl na hubu.
Pravičáci zase často označují za největší průšvih Rusnokovu vládu.
Průšvihem je také amnestie tehdejšího prezidenta Klause.
Další průšvih jsou církevní restituce.
Největší průšvihy provedli členové Nečasovy vlády a ten největší sám Nečas. No řekněte sami. Kdo si může dávat své milence odměny ve statisících na úkor daňových poplatníků a svoji na kacelář při milostných hrátkách vymalovat šlehačkou a čokoládou. Clinton je pro němu žabař. Ten se spokojil se židlí a babou pod ní.
Nagyová byla naprosto větší formát než Lewinsky. Ta si jen snad užila, nebo udělala Clintovi jen potěšení, to nevím, ale naši Janička to je jiná káva. Ta si dokonce vzala na pomoc naši rozvědku a vlastně v té době řídila Nečase, tím naši vládu a potažno i nás. No řekněte, ta baba měla fakt větší koule jak chlap. Tedy ten její.
Průšvih jako hrom je devastace naší země. Konkurence schopnost mizí jako jarní sníh, roste korupce a přibývá dětí co nemají na oběd ve škole a důchodců co přemýšlí, jestli se mají najíst, nebo jít pro léky, či zaplatit nájem.
Prý je velký průšvih pád ODS, protože zničili pravici u nás. No, to by se dva hádali, protože to byli jen poturčenci a ne opravdová pravicová strana. Já bych to brala spíše kladně. Aspoň někdo musel od válu. Jen podotknu, že jim k tomu vesele napomohla Topka, ale přežila a já fakt nevím, proč je lidi volí. Pro mne je Kalousek a je Topka tím veleprůserem naší politiky.
Dalo by sem zde popsat hodně průšvihů ekonomických, co nás dostávají až na dno, ale ty všechni známe.

Prezidente, tytyty

No prezidente Zemane, to jste si dovolil moc. Byl jste sprostý veřejně a teď se bouří čeští pokrytci a žádají vaši hlavu na talíři. Píší se petice a lidstvo se hrozí, co to máme za hlavu státu. Nějak se jim vytratilo z hlavy, co dělali ti ostatní. Možná by se hodilo připomenout sprostotu Topolánka, Kalouska, Schwarzenberga a dalších našich skvělých představitelů státní moci.

Ráda osvěžím paměť všem těm, co o našem prezidentovi mluví jako o debilovi, hajzlovi, ovarovi, ču.ákovi a nešetří dalšími výrazy. Po jeho zvolení prezidentem se o něm takto vyjadřují naprosto běžně a ještě se nám snaží namluvit, že je jejich povinnost a právo dát takhle najevo nesouhlas se Zemanem. Docela zvláštní povinnost.

Nějak zapomínáte, že sprostota je kolem nás všude a že se stala vlastně normální mluvou. Najdete ji v divadle, knize, televize, tisku, internetu, na ulici, v kavárně. Všude na nás kouká a my nic. My jsme ti dobří a čestní a prezident je prase. Tohle pokrytectví se mi hnusí a dělá si mi z některých lidí doslova a do písmene špatně.

Nebo co se stalo s tajemstvím lásky dvou mladých lidí. Jak mají mladí vědět, že sex má být krásný akt mezi dvěma a v soukromí, když v televizi je nahota naprosto běžné a erotika už je porno. Na internetu se dostanou k tak tvrdému pornu, že to pro ně začne být normální. Další filmy hýří takovými brutálními činy, že se člověku zvedne žaludek. Nakonec otupí a přijde mu to normální. Pak klidně vnouček přesekne babičku pro stovku a 13-letý kluk zabije a znásilní spolužačku. Mafiáni používají mučení jak ve středověku a TADY SE LIDÉ ROZČILUJÍ NAD TŘEMI VULGÁRNÍMI SLOVY. Je mi docela hanba, kam to tady lidé dotáhly.

Člověče, pokud nechceš mít kolem sebe vulgaritu, tak začni u sebe, u své rodiny, ve své obci a pokračujte až nahoru. Třeba se to jednou všichni naučí.

Dovolila jsem si fakt moc

Zastala jsem jedné paní, kterou napadala jedna uzavřená skupina na Íčku tak dlouho, až jsem to neunesla a zastala jsem se jí. Prostě to bylo třeba a tak jsem to udělala. No, co jsem to spustila za lavinu na svoji hlavu. Paní Šorejsová z Prahy která do té doby byla v mých přátelích a nenávist k paní Zdence ji přímo kapala od huby, mě začala bombardovat mejly, jakože jsem si fakt dovolila moc. Najednou jsem byla ta nejhorší a nadávka následovala nadávku a neustále mne vyzývala k odchodu z webu. Jedním zastáním jsem se postavila do opozice proti vládnoucí klice.

Podporu našla i u redakce, konkrétně pana Rašky. Najednou jsem někdo, kdo asi nic neumí. Do té doby vydal všechny moje články a jeho slova byla o tom, že jsem svým způsobem jedinečná, to je co? Ovšem stačilo mu oponovat a dostala jsem další radu. Pište si svoje básničky a povídky, ale politikaření nechte být. Tak děvče, řekla jsem si. Nelze mít jiný názor, jinak dostaneš virtuálně přes hubu a nikdo to nic neotiskne, protože jsi problémová jen proto, že máš mozek, které si dovoluješ používat. Je zajímavé, že mohu psát o politice jen to, co se líbí dané redakci. V čem je to tedy lepší než za totáče. Také jsme museli mít všichni jeden názor jinak běda. Nikdy jsem nikomu nepřikyvovala a nehodlám se to ani učit. Za totáče nám hrozila i basa a teď nám hrozí vyloučení z netové společnosti, izolace, posměšky, protože všichni mají pocit, že se jim nic za kyberšikanu nestane. Tak to je omyl. I tohle je ošetřené a konečně policie jedná i v těchto případech.

Tak a mám toho dost

Chtěla jsem jen jedno, ať otiskne krátký dopis. Nedostal tu odvahu, tak ho dávám vám k dobru. já si musela číst nadávky od p. Šorejsové. p. Štorcha, p. Blahoslava, p. Blaškovičové, p. Horáčka, p.Cakla a dalších . Ona klika nesnese nikoho, kdo má jiný názor a navíc má vysokou čtenost. je to ubohé, ale je to to tak. Nadávky zde vypisovat nehodlám, protože já nevím jaky, ale nazvat někoho škodnou je horší než cokoliv jiného a pan Cakl má pocit, že si to může dovolit. Já si zase dovolím tento článek poslat všude na čtení.

Onen dopis pro Vipky na Íčku

Myslím, že jsem postoupila na vrchol své tolerance a dál to prostě nejde. Co jsem se dozvěděla? Že jsem škodná, jak prohlásil pan Cakl. To mne zabolelo až v duši a měla jsem co dělat, abych tuhle zlou větu zkousla. Chtěla jsem to přejít mlčením, ale další věty pí Šorejsové mne vyvedly z omylu, že bych mohla klid.

Co jsem provedla tak strašného, že stojím na pranýři i když mlčím a jen si čtu. Ano, zastala jsem paní Zdeny, protože mi to honění připadalo velmi nedůstojné člověka. To prostě pí. Šorejsová nevydýchala a narodila se moje osobní nepřítelkyně, která nezná míru a od které se mi dostalo hodně nadávek.

Můj druhý a těžký zločin je napsání jednoho politického článku. Stala jsem se černou ovcí a najednou stojím na jiném břehu, protože moje svoboda slova skončila tam, kde mi ji ostatní vzaly svým honěním po netu. Argumenty žádné, ale nadávky, ty fakt šly. Ale já jsem svobodný člověk a mám právo mít svůj názor i když se ostatním nelíbí. Ani mně se nelíbí některé názory, ale tak to prostě je. Přesto to nikomu nemlátím o hlavu. Jen bráním svoje právo na názor. V tomto vedl pan Blahoslav, kterého nenávist vůči mně tloukla do očí.

Člověk se smíří a řekne si nestojí to za to, ale pak se nestačí divit. I mlčící vadím a nejraději by mne viděli asi v pekle, protože někomu vadí i moje fiktivní povídkové pokecy s Bohem. Tak o tomto článku Bohovi nic říkat nebudu, protože by přišel o poslední iluze o slušnosti mezi lidmi. Nepíšu a nemluvím, co ještě chcete za pomstu pí Šorejsová abyste byla spokojena a nechala mne v klidu žít. Vadí vám, že umím psát a vy ne? Vadí vám, že Zdenka je kamarádka a vy někdo, koho ani nedokážu popsat?

Končím slovy Ježíše Krista – Kdo je bez viny ať první hodí kamenem.

Dodám svoje slova, mám právo žít jak chci a nepolykat urážky. Žádám docela jasně. Dejte mi pokoj a starejte se o sebe. Já opravdu nejsem hvězda, abyste věčně zkoumaly, co dělám.

MOJE POSLEDNÍ RADA. NEPLEŤTE SE DO OTRUB, SEŽEROU VÁM PRASATA.