Zdechovický zámek ( 3 )
Od radarového průzkumu uplynulo pár měsíců a ve věci záhadné zámecké chodby jsem se dozvěděl jen jméno občana, který údajně v té chodbě byl, nic víc, ale není mi to nic platné, není už mezi živými. Je mi to líto, byl můj ročník, trochu jsme se znali. Při jedné návštěvě Obecního úřadu se domlouvám se starostou Ing. Robertem Chuticem, že by bylo dobré v rámci rekonstrukce zámeckého areálu dotáhnout tuhle věc do konce. Teprve teď začíná ta pravá detektivka. Začínám shánět informace u pamětníků, ale o podzemní chodbě tady neví nikdo nic. Volám i známému, pardubickému archeologovi PhDr. Vítu Vokolkovi, který před několika roky odkryl jen několik metrů za ohradní zdí zámeckého parku základy kulaté věže, mohla být spojena chodbou s původní tvrzí či zámkem, mohla být součástí další tvrze, od zámku je to víc než 400 metrů daleko. Dr. Vokolek však říká, že kolem věže zjistil jen dva negativy zdí, nic víc, a že takové věže se někdy stavěly v lomových bodech jakýchsi “hradebních” zdí budovaných kolem pozemků tvrze. Logické vysvětlení, odkud a kam by mohla ona podzemní chodba vést, mi zatím uniká. Vícekrát jsem se ale přesvědčil, že historie z našeho pohledu chápání žádnou logiku nemá. O problému s podzemní chodbou píšu taky svému známému, Františku Soukupovi, náčelníkovi tachovských „Hapáků“, jak si říkají členové tamního Klubu hledačů pokladů, s podzemními chodbami už má své zkušenosti, dokonce o tom natočil i zajímavý film, na jeho názor jsem docela zvědavý.
Čas plyne, je sobota 2. srpna 2014 večer, prohlížím došlou e-poštu, mezi došlými zprávami je i dopis od Franty Soukupa z Tachova. Píše:
„Nazdar Jardo, konečně jsem se dostal k hledání chodby. Ta chodba tam je, ale ze zámku vychází jihovýchodním směrem.
Ahoj Franta.“
Trochu stručné, ale pokud by to měla být pravda, obrací tato zpráva pátrání zcela jinam, z parku pryč, směrem na jih. Franta už pár chodeb našel, ale vždycky byl na místě fyzicky přítomen, jestli mu to chodí taky takhle na dálku nevím, kdysi před léty jsem to taky uměl, ale to už je pryč. Přemýšlím, v první chvíli mě napadá možné spojení mezi původní tvrzí a možným objektem v kruhu v jihovýchodní části zámeckého nádvoří, jenže tahle vzdálenost mi připadá moc krátká, pak mě napadá Ovčín, nakonec docházím k soše sv. Jana Nepomuckého stojícího na zdechovické návsi od roku 1733 přesně jihovýchodním směrem. Ví se, že polohu podzemních chodeb udávala dost často boží muka. Sochy sv. Jana Nepomuckého ale bývaly umísťovány zpravidla u vody, u potoka, tady má sv. Jan k nejbližší vodě daleko, k Morašickému potoku vzdušnou čarou asi 150 metrů, ale kdo ví, jak vypadaly Zdechovice v roce 1733. A nevede ona podzemní komunikace ještě někam dál? Třeba na bájný „Spytovický hrad“? Zajímavá spojení a myšlenky, nakonec se nejspíš všechno ukáže jako velký nesmysl. Buďme trpěliví a dočkejme času. Přehrávám si na počítači opakovaně Rudovy radarové „pohyblivé“ obrázky nádvoří a po chvíli začínám něco spíš tušit než vidět. Náznaky jakési rozmazané, velice nezřetelné linie vycházejí ze zámku vlevo od vchodu ale to ještě nemusí vůbec nic znamenat, vloni při skenování nádvoří měl Ruda nastavený radar na hloubky menší než 3 metry a nádvoří skenoval ve směru sever-jih, tedy ve směru blízkém směru předpokládané podzemní komunikace, což je pro vyhodnocení chodby vedoucí stejným směrem naprosto nevhodné, ale tenkrát o možnosti, že by chodba mohla vést kdesi pod zámeckým nádvořím nikdo z nás neuvažoval, takže radarogramy pořízené 25.10.2013 nám o možné existenci podzemní chodby nic neprozradí.
9. srpna se koná v zámeckém parku Zdechovický festival. Na dvoře někdejšího zámeckého lihovaru, snad budoucího malého pivovaru vyhrává Pernštejnka z Pardubic, jsou zde stánky s občerstvením, krámek s medem, velký zájem je tu především o medovinu, o kus dál v parku předvádí své umění výtvarník se řetězovou pilou, vyřezává z kmene stromu nějakou sochu, nesmí chybět ani Kladrubáci s poníky, děti se rády povozí, na dvoře lihovaru vystavuje své obrazy malíř a výtvarník, který se do Zdechovic před nedávnem přistěhoval, na prostranství bývalého velkostatku se můžete svézt třeba v obrněnci, je toho moc, co diváka zaujme. Se starostou probíráme možnosti dalšího pátrání po zámecké chodbě. Mám v úmyslu provést měření na zámeckém nádvoří, k mému překvapení mě ale posílá nejprve kamsi na Hrušovu skaličku. Je to pro mne novum, kdesi ve staré sušárně švestek, která tam kdysi stávala, snad měla chodba končit. Proč právě tam? A kde vůbec je tady Hrušova skalička? Starosta mi podrobně popisuje cestu, jak se tam dostanu, jenomže já si velice dobře pamatuji události z první třídy, ale už jsem úplně zapomněl dnešní oběd, byl vůbec nějaký??? Cenné rady během prohlídky stánků a atrakcí úspěšně zapomínám.