Jak dál s auty

Úvodem trochu pohledu na situaci.

Říká se, že člověk svým úsilím otepluje planetu Zemi. No, asi to nebude tak docela nepravda, ale spíše jde o zcela přirozený jev. Vědecky je prokázáno, že zeměkoule vlivem různých fyzikálních vlivů, jako je rotace našeho geoidu, spojená s precesí a nutací zemské osy, s tím související kupř.  průběh oslunění jeho povrchu, možná pohyby zemského jádra a další vlivy, prochází periodicky během sta- a tisíciletí obdobími horka a zimy (viz doby ledové a meziledové, stěhování národů apod.). Ostatně, asi nikdo nebude věřit, že Egypťané budovali své pyramidy, hlídané Sfingou na poušti. Jejich kultura a ostatně i kultury všech společností před nimi i po nich, nemohly vzniknout a tím měně se rozvinout na podivuhodnou úroveň na písku, rozpalovaném navíc do sucha zářícím sluncem. Ostatně hloubkové vrty, uskutečněné v arktických ledovcích zcela jednoznačně ukazují projevy teplotních cyklů během věků. Ale nebudu odbíhat od tématu.

Člověk skutečně ovlivňuje prostředí. Změnou složení atmosféry nešetrným nakládáním s přírodou a hlavně zplodinami rozmanitých chemickotechnologických procesů, a to i v motorech aut a kdoví čím ještě. Hlavně svou pohodlností a nenažraností. Vedle toho rabuje přírodní zdroje, které v dohledné době dojdou. 

Dobrá, řekneme si, přejděme na elektřinu. Jenže tu je také třeba vyrobit a hlavně skladovat až do chvíle, kdy ji budeme zrovna potřebovat. Ale to zase potřebuje energii na její vyrobení a uskladnění a také vhodné materiály na zařízení k tomu potřebná, nemluvě o znečištění prostředí s tím vším spojené. A jsme v bludném kruhu. 

Ale, milí čtenáři, vydržte, blížím se k vyvrcholení.

Postavíme-li se kamkoliv ke kterékoliv výpadovce a z nedostatku užitečnější činnosti začneme pozorovat mamutí osobní auta, hustě se řítící oběma směry, zjistíme, že jejich vnitřnosti jsou obsazeny z velké většiny jedním až dvěma lidmi. Více cestujících je spíše výjimkou.

Což tedy takhle vyrábět poloviční auta?

Menší auto znamená menší hmotnost a rozměry. Tedy menší ztráty na zrychlování vozidla, menší ztráty v mechanismech, menší ztráty valivým odporem pneumatik, menší ztráty odporem vzduchu a tedy i menší spotřebu energie. A také menší spotřebu materiálu na výrobu vozidla, tedy i menší spotřebu energie na ni. Nu a zeměkoule je méně vyrabovávána, oteplována a znečišťována. Pak už je přijatelnější menší baterie (u elektroauta) i její rychlejší a tedy i operativnější dobíjení. A cesta k elektromobilitě je snazší a levnější.

A zejména to znamená také více místa na silnicích i v obcích.

A nesmíme zapomínat i na Newtonovy zákony při bouračkách. Řachanec velkého korábu silnic je totiž destruktivnější než u malého vozidla.

A nezapomínejme, že velká rychlost, umožňovaná silnějším motorem, je vlastně k ničemu. Každý řidič má možnost sledovat, kolik vteřin ušetří agresivní (rozuměj bezohledně rychlejší) jízdou. Při technicky zvládnutelné propustnosti silnic a ulic se průměrná rychlost po české krajině nad        60 km/h příliš nedostane.

Akorát výrobci aut by to nechtěli. Klesaly by jim kšefty.

Mohl bych pokračovat, ale nikdo to asi dál nevydrží číst. Takže to stačí.

A co Vy, milí, věkem zmoudřelí přátelé 60k? Řidičák Vám stejně brzy pro sešlost věkem seberou a zůstanou Vám jenom staré, ale dobré nohy. Já už si začínám libovat. Je mi sice teprve skoro 82, ale když mne moje milá žena vytáhne na procházku, je mi po návratu docela dobře. Udělal jsem totiž něco pro své zdraví. Tak.