To se vezme pecka

Já jsem jednou, před mnoha léty dostal malou větev, odlomenou omylem z nějakého druhu pomerančovníku při stěhování. Nadělal jsem z ní několik malých větviček vždy s několika lístky. Ty jsem pak zapíchal do malých květináčků do hlíny. Shora jsem přiklopil skleničkou, takže vznikly malé skleníčky. Několik větviček skutečně zakořenilo a začaly růst, Něco jsem asi rozdal a jednu jsem přesadil do většího květináče a dal jsem si ji v práci na stůl. Po nějaké době - asi pár létech, už nevím, vyrostl malý rozvětvený stromek, tak asi 0,5 m. Každý rok voňavě kvetl a měl takové malé pomeranče, tak asi 3 cm v půměru. Chutnaly jako pomeranče, ale jakoby z nich vymizel cukr. Pak jsem po létech odcházel jinam a řekl bych, že ten stromeček po čase zašel.

V poslední době jsem vyhodila spoustu peněz za nové růže - neslušně řečeno chcíply, nebo vyrazily z planých odnoží růže šípkové. Zkusili jsme nařízkovat z našeho růžového keře a synovi se to povedlo a už mu keřík letos i poprvé vykvetl. Pokouším štěstí dál a zahřížila jsem stonky růží odkvetlých ve váze. Vídala jsem to na zahradách, přiklopené zavařovačkou. Nechám se překvapit. Jinak - také mi roste nějaký citrus z pecičky, zatím je malý.
Citrusy, aby plodily, se opravdu musí naroubovat.

S těmi růžemi.
Ale ten citrus, co vyrostl ze zakořeněného kusu ulomené větve. opravdu plodil. Je pravdou, že je spousta citrusů, které jsou sice jedlé - sám jsem to vyzkoušel. ale pro rozměry plodů a hlavně chuť se nehodí do prodeje. Já měl v zaměstnání kolegu, který tomu opravdu rozuměl, a ten mi tehdy řekl i jméno toho citrusu, ale je to tak asi 40 let a já to už zapomněl.

Říká se taky, "Když se daří, tak se daří". Zasadil sem si větvičku vína (bago), přesně podle rady na ležato a první rok nic, stejně jako druhý rok, až třetí rok manželka usekla asi pěticentimetrový výhonek a dnes, po 25 letech je rozrostlé do délky cca 20m, sklizeň odhaduju na 35 kg, tak doufám, že mi špačci a kosáci pomůžou . Letos sem taky zasadil asi 10 semínek okurek a stejně tolik rajčat, něco "chcíplo" a ze zbytku mi jde teď hlava kolem. Mám zavařeno 95 sklenic okurek, obden dělám mísu "šopáku", okurek a leča bude pro všechny děti a vnuky.

z růží koupených normálně v květinářství nebo z řízků uloupených někde přes plot se mi ty růže množit daří,z těch koupených v Lídlu nee :( čert ví,čím to mají ošetřené...

jsem dostala a měly ve váze výdrž, i když mě většinou darované květiny vydrží dlouho - starám se o ně. Asi nebyly z lidlu.

Alenko vzpomínám stále na tvou zahradu s tolika krásnými růžemi , na Motýlí keř se spoustou motýlů na spousty kytek které jsem neznala přirovnávala jsem tvou zahradu jako procházku na výstavišti na Floře. Dokonce i stromy zdobily květináče s kvetoucí krásou a ty tvé Muškáty těch barev a tvé hrníčky a pohostinnost na to se zapomenout nedá.

moc děkuji, také často vzpomínám a jsem šťastná, že jsme se tenkrát poznaly i osobně. No to víš, už není všecko jako dřív, mladí museli svoje zahradnické povolání opustit a pak pomáhali budovat zahradu jejich mladým a táhne je to víc za nimi a vnoučátky. Ale syn je takový kozlík zahradnický a stará se a pomáhá a vráží do toho peníze, aby to tu bylo stále hezké. Ty závěsné květináče taky pořád máme. I hrníčky v kuchyni ještě stále mám, i když jsou momentálně asi už zase pěkně zaprášené ;-) . Fotka muškátů je bohužel rozmazaná, foukal vítr. Přeji Ti zdraví a pohodu! ♥