Artritida

Artritida: cena, kterou naši předkové zaplatili za přežití doby ledové

Artritidou na světě trpí možná až miliardy lidí. Nejspíš to pro ně bude slabá útěcha, ale vědci tvrdí, že bolavé klouby mohou být cenou, kterou lidstvo zaplatilo za přežití.

[Ilustrační snímek]

Ilustrační snímek

FOTO: Profimedia.cz

Dnes 2:30

Američtí vědci zjistili, že genetická mutace, která zvyšuje riziko rozvoje artritidy, se objevila během doby ledové, aby ochránila naše předky před omrzlinami.

Zhruba polovina Evropanů v sobě nosí variantu genu GDF5, která téměř zdvojnásobuje pravděpodobnost, že budou člověka bolet klouby, a zároveň způsobuje asi o centimetr menší průměrnou výšku.

Ačkoliv se může zdát, že když jste menší a méně mobilní, máte evoluční nevýhodu, ve skutečnosti to dávným předchůdcům člověka pomohlo přežít nízké teploty na severu, kam se lidé z Afriky vydali zhruba před 50 tisíci lety. To, že byli malí a statní, našim předkům nejen pomohlo přežít chlad, ale také snižovalo riziko vážných zlomenin způsobených uklouznutím na ledě.

Protože se artritida obvykle objevuje až po ukončení reprodukční fáze života, neměla genetická mutace vliv ani na lidskou schopnost rozmnožování, proto se předávala dál a dál napříč generacemi.

Jedna varianta genů stačí

„Tuto variantu genů v sobě nosí miliardy lidí, a nejspíš tak způsobuje milióny případů artritidy po celém světě,“ řekl pro internetové zpravodajství britského deníku Daily Telegraph David Kingsley, profesor vývojové biologie na Stanfordské univerzitě v USA. Dodal, že se mnozí lidé domnívají, že artritida je nemoc opotřebených kloubů, ale evidentně tu funguje i genetický faktor.

„Je možné, že už pouhý pobyt v chladném prostředí byl dostatečně rizikovým faktorem, aby si evoluce zvolila genetickou mutaci, která člověka dokázala ochránit, i když to s sebou neslo riziko rozvoje nemocí, jako je artritida v pozdějších fázích života,“ uvedl Kingsley.

Vědci poprvé propojili artritidu a nižší vzrůst se zmutovanou formou GDF5 už v 90. letech minulého století. Zjistili také, že mutaci ovládá klíčová část genetického soustrojí, kterou nazvali GROW1. Ta genům signalizuje, že by měly vypnout růst kostí.

Nemoc Evropanů

V nové studii vědci sledovali genom lidí z různých míst světa, kteří pro projekt 1000 Genomes věnovali svou DNA. Všimli si, že tato genetická mutace je velmi častá u lidí evropského původu, a naopak velmi vzácná u afrických populací.

Zjistili také, že tato varianta byla běžná u Neandrtálců a Denisovanů – hominidů, kteří se posouvali na sever Evropou a Asií o zhruba 600 tisíc let dříve než moderní lidé, ovšem nakonec vyhynuli.

„Je jasné, že celá genetická mašinérie kolem jednoho genu může mít značný vliv na to, jak tělo funguje,“ poznamenal pro Daily Telegraph Terence Capellini, profesor lidské evoluční biologie na Harvardu.

Studie byla publikována v časopise Nature Genetics.