Co říkáte tomu poplachu s povodněmi, nebude někdo z vás v ohrožení?

No říkám si, že to snad břehy dva metry vysoké udrží. Když se u nás potok rozleje tak to bere beráky. Normálně tam není ani po kotníky vody. Při poslední povodni umírali lidi. Tak mám dost obavy.

Růži, povodně byly vždy, jen se o tom tolik nemluvilo, protože nebyl internet. Nevětší povodně bývaly okolo Matěje koncem února, když se začaly na potocích a říčkách lámat ledy. Vzpomínám taky na velkou vodu na Vltavě, když přes nedokončenou Slapskou přehradu přetékala 4m vysoká voda, v červenci 1954.

Petře máš pravdu. Povodně jsou od nepaměti. Ale taky byly udělaný regulace toků. Říkaly, že s hospodářských důvodů. Toky před regulací měly zákruty, který plnily úkol, aby škody byly co nejmenší. Udělala si je příroda sama. Pak se udělaly regulace, lidé si do starých koryt postavili domy . Před regulací se voda vylily s břehu v jedné zákrutě a po břehu v tekla ve druhé zákrutě do koryta. Vím to protože teta měla několikrát do roka zalitou louku před dome. Pak se koryta narovnala, voda z hor se žene a nemá se kde zbrzdit v korytě se hromadí voda, která se žene vší silou do údolí a nemá žádnou překážku, následky jsou katastrofické. Chyba byla zasahovat přírodě do řemesla.

Jak to kde u vás vypadá, nemáte ještě vodu na zahrádce ? U nás prší, ale jen tak "houbově", my jsme sice asi 50 metrů od potoka, ale hadina je na normálu, o 10 metrů níž, takže jsme v klidu.

nepřetržitě 2 den na zahrádce stojí sice voda,ale potok je daleko myslím na lidi v povodńových oblastech aby se vše obešlo bez škod a hlavně aby to všichni přežili ve zdraví , vím co voda dokáže , sama jsem na vlastní kůži zakusila jakou má sílu když byla u nás povodeń v roku 1966 a já si šla na zahradu pro teplákovou soupravu která byla pověšená na šňůře, které se už dotýkala proudící voda, uklouzla jsem a voda mě strhla sebou. Byla to hrůza proud vody se mnou cvičil v kotoulech ,narážely do mě kusy dřeva , kastroly ,slepice . Zachytla jsem se asi po 15 metrech sousedovic plotu ,ten už praskal přihlížející lidé na mě křičeli abych z toho plotu seskočila na místo kde z vody trčely haluze nějakého keře , kde proud nebyl tak velký. Poslechla jsem , držela jsem se těch větví do doby než přijela vojenská posádka z kasáren ze Skřípova,oni udělali dlouhý špalír držíc se za ruce až ke mě a ten poslední mě doslova z toho keře vytrhl a pak si mě podávali až mě dopravili na silnic tam si mě převzala nějaká zdravotnice ošetřila mi škrábance ,no byla jsem dobouchaná ,krvavá promrzla, v šoku ale živá.Jen jsem o tu krásnou černou teplákovku s modrými lampasami kterou mi ve škole spolužačky tak zaviděly přišla.Bylo mi tehdy 15 ,ale vždy když je nějaká bouře nebo dýl prší mám obrovský strach .

Jj, tolik jsme po té vláze volali a jak se říká "odříkaného chleba největší krajíc!" Já si vždycky ráda zanotovala tu slovenskou Prší, prší...tak tentokrát jsem zticha a jen mrkám na drát, tedy spíše na zprávy v tv a říkám si starou svatou pravdu, že je lépe udělat opatření a nepotřebovat je, než naopak. Ale vše nasvědčuje tomu, že veškerá opatření jsou na místě a možná leckde ani nebudou stačit. Tak lidičky - opatrujte se a dejte o sobě vědět! Pokud přijde u mne přívalový déšť, tak sad je výš než domek a voda se pak valí po chodníku směrem k brance. A tam jsme na ulici v dolíku, není tu kanál a ulice se svažuje k nám, takže míváme před vrátky druhé Mácha Lágo. Městem teče potok, je regulovaný a ode mne daleko a jezero se ještě ze břehů nevylilo. Co ale hrozí - jsou polomy a stromy popadané na železniční trať. Vloni se městem prohnala krátká blesková povodeň z přívalového deště, kdy ze třech směrů letěly proudy vody z výše položeného náměstí a doslova vypláchly Památník K. H. Máchy v historicky nejstarší budově města - tzv. Hospitálku, který je navíc utopený mírně pod úrovní ulice. Bylo otevřeno, dveře dokořán zvaly k návštěvě muzea. Mám to někde na přeposlaném videu. Muzeum pak bylo do konce sezony zavřené. Voda dokáže být živel nespoutaný.

Je to zlé. poslouchám co se kde děje. Před ohněm člověk uteč, ale před vodou ne.
Dnes při pročítání zpráv o povodních jsem narazila na název jedné obce. Vytanula mi vzpomínka jak byla tahle obec při jedné povodni poničená. Možná si někdo vzpomene jak jsem před mnoha lety vyzvala k pomoci obci Višňová na Frýdlansku. Vy jste posílaly peníze přímo na účet a obec nám za to poděkovala. Dnes je Višňová zase odříznutá. I po tolika letech jsem si na ní vzpomněla. Držím jí všechno co se dá, ab tentokrát povodeň usála.

musí to být hrozné, jak se změní idylická chaloupka u malého potůčku v takový katastrofický obraz zmaru. Snad už mají ti lidé zkušenosti z těch minulých let a ustojí to, chudáci.

Taky mne to trápí a myslím na všecky postižené, ani jsem pořádně nedospala a už pouštěla zprávy. U nás se odpoledne docela vyčasilo, ale ten severní vítr měl tedy u nás pořádný rozeběh. Vyšla jsem z domu vyfotit duhu a za chvíli padla černočerná tma. Noc bude asi mnohde zlá.

U nás je to zatím dobrý. Byl u mně David, vnuk, přijel z Hradce a ukazoval mi fotky jak se tam valí voda po silnici. Děvčata z Bohumína jsou zatím v pořádku, ale taky mají strach.

Notovala jsem si s televizními reportéry ve studiích, jak je fajn, že postižení mají moderní informace z televize, rádií, mobilů, ale - vždyť jim tam nejde elektřina! Kolik asi těch postižených baráčků má v záloze "příruční" generátor, když elektřina, jak se ukazuje, je tím zásadním, co nám pomáhá přežít. Stejně tak záchrana lidí armádními vrtulníky, jak se kasá naše ministryně války, je vzhledem k divokému počasí problematická, piloti budou muset zariskovat.

Naše domácnosti jsou opravdu závislé na elektřině. Uvědomila jsem si to když jsem přečetla tvůj příspěvek. Já bych si bez elektriky neuvařila ani kafe. Lituju ty lidi co je postihlo to neštěstí. Člověk by rád pomoh, ale není jak. S charitou mám špatné zkušenosti a tak doufám, že se objeví číslo na přímou pomoc obci.

sklíčenosti nad všemi zprávami z míst zasažených povodněni. Koukám na to jak uhranutá a pak nespím. S tou elektřinou máte pravdu. Psala jsem kamarádkám do Bohumína - žádná odpověď - no tam jim nejde el. proud, mají už vybité mobily - každý nemá power banku v záloze. Leckde jsou i bez dodávek tepla, a to mohu z vlastní zkušenosti napsat, že i to prohlubuje depresi. My jsme chtěli vydržet ještě netopit, ale když se dnes syn vrátil domů, řekla jsem "zatop" a hned mi bylo líp. Také čekám na nějaké solidní číslo účtu, nejlépe na přímou pomoc postižené obci. Určitě se takové objeví.

Já myslí, že Hanka určitě něco najde a dá nám vědět. Doteky naděje vyhlásily sbírku, dala mi vědět Renata co je vede, tak půjdu koupit balík vody a dám to hned tam. Taky zeť jako voják bude určitě zase pomáhat při odstraňování škod a tady zase pošlu to co tam, co Ondra bude, bude třeba, Vždycky dá vědět co se má připravit. Já to mám jednoduchý.