Deštné

palcuju, jak jsi aktivní. Jó, Orličky, ty miluji a vzpomínám na ně též. Byla jsem tam mockrát a naposledy díky Tobě.

Álo ono mně to drží v pohybu. Ale někdy si říkám, že bych mohla přibrzdit. Dnes jsem byla zase se spolkem ve škole a tradičně jsem předváděla dětem Brailovo písmo a oni si rádi vyzkoušely napsat své jméno v brailově pismu. Divili se jak se v těch puntíkách (jak říkali) nevidomý vyznají. Jejich zájem je moje odměna, Dnes to byli puberťáci.

no a Jana slíbila, že se časem přidá. Stačila by jenom zmínka, jak se máte.
Já se pochlubím - zítra se synem a další rodinou jedeme do Prahy na promoci naší Aničky na inženýrku na VŠZ. Obhájila diplomku s červeným diplomem. A nejstarší vnuk dokončil bakalářské studium na VŠE se samými jedničkami a v září naskočí na inženýrské studium při zaměstnání. Do rodiny ml. sestry přibyla další Anežka a do měsíce to bude Lukášek. Všichni mi dělají jen radost.

třeba i z vašich vydařených výletů (s láskou vzpomínám s Růženkou na moje Orličky). Alence moc gratuluju k úspěšné rodince, i mně ta nejmladší generace (jediná) dělá radost. Držím palce (trošku se strachem) osmadvacetiletému vnukovi, kterého jsem nedávno měla možnost slyšet v přímém hovoru z chytrého zeťova telefonu volat z Japonska - právě se ukládal ke spaní do "budníku" v jednom z těch turistických tokijských hostelů. Asi je tak trochu toulavý po "babi", vloni si sám střihnul svatojakubskou pouť Portugalskem a Španělskem. Já ale už jen přes dva měsíce vyklízím a uklízím byt, hlavně po manželovi, jsou toho metráky, co vyvážím, dcery a zeťové se na mne škaredí, mohli by se zapojit víc. Hodně věcí je mi na vyhození líto, třeba starých výšivek a háčkovaných deček a ubrusů (určitě by chalupář uvítal do roubenky nástěnnou Poslední večeři Páně), dala bych to i zdarma tomu, kdo by si toho cenil, hodně věcí jsem už rozdala. Na Aukro lézt nechci, zkusím nějaký skanzen, uvítala bych i vaši radu. I když se bráním, stres ještě pořád se mnou cloumá, už se mi ale aspoň trochu vylepšilo spaní. Ten pocit samoty mi ani chvilky tlachání s kamarádkami nezaplaší. Tak si užívejte i za mne života, já budu zatím jen přihlížet. Všechny zdravím.

Nabídni to na facebooku třeba 60+ nebo důchodcem lehce, Taky je stránka dobrušský bazárek. Tam by se mohl najít někdo, kdo bude rád a bude si toho umět vážit. Nevím jak to u vás vypadá, ale u nás jsme spolek Doteky naděje, který pomáhá postiženým a nebo lidem v těžké situaci. To by bylo taky řešení, kdyby bylo něco ve tvém okolí.

na Aniččinu promoci byl boží. Dvouhodinová jízda krásným krajem (přes Mělník) - to bylo všelijakých vzpomínek- no a samotná promoce a šťastné shledání (jelo nás celkem 8). Po skončení obřadu jsme poseděli na zahrádce kavárny Aula a trošku slavili a v 16 h. se vydali na zpáteční cestu. Unavená jsem byla hodně a doma po jídle jsem usnula v křesle jako Žuček. Koupily jsme cestou jahody, no - byly drahé, ale české z Vraňan, a tak zítra mne čeká práce. Mějte se bájo.

Alo moc blahopřeji Aničce, že to má za sebou, hodně úspěchů v dalším životě. Tobě přeji radost z vnuččina úspěchů.

Úspěchy dětí a vnoučat - to je pro mne voda živá.