Kříž pod Libinou

Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký.Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký.Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký.Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký.Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký.Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký.Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký.Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký.Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký.Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký.Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký. Dnes mě bacil bacil a tak jsem se držela doma. Přesto vám přeji hezký den.

Nějaká rýma mě nerozhodí a tak tady je další pověst z Jaroměřska. Trochu jí zkrátím. Zase otvírám knihu Báje a pověsti z Jaroměřska.

KŘÍŽ POLD LIBNOU

Na kopci Libině stojí několik vojenských pracháren. Kopec je vidět z daleka.

V polích pod kopcem na křižovatce cest ze Semonic do Rožnova a k Lázním Velichovky, je těžký kříž. Stojí už mnoho let a tak se na něm podepsal zub času. Kříž je vatesánna hrubo a svou vahou zapadl podstavcem do země. Proto se mu říká zapadlý kříž.

Kdysi před dávným čase když byly Čechové pohani, rostl na kopci Libině posvátný háj. Předkové se tady scházeli k posvátným obřadů. Z večerem sem přicházely dívky, aby poděkovaly za přízeň pohanské božici a nebo si od ní vymodlit jinou přízeň. Přinášely sem věnce z čerstvých květů a za zpěvu a obřadných tanců si vymodlily přízeň.

Když kráčel krajem svatý Metoděj, přinášel novou víru a lidé se dávali pokřtít. Pohanu stále ubývalo. Učedníci apoštolovi nakázali zničit vše co připomínalo pohanství a tak byl vykácený i háj. Modlu bohyně dal věrozvěst roztříštit a na její místo nechal postavit dřevěný kříž.

Sotva tesaři kříž postavili, strhla se nad krajem silná bouře a do kříže uhodil blesk, zen shořel až k zemi.

Věřící se pokusili ještě dvakrát postavit kříž dřevěný, ale ona shořely jako ten první. Tak se rozhodli postavit kříž kamenný. Vytesali ho z tvrdého pískovce a usadili na kopci. Ani tenhle kříž nebyl bez problému. Při usazování se kříž pohnul na stranu. Da dělníci nestačili uskočit a kříž je zavalil.

Ani teď vše neskončilo. Říká se, že kříž je živí. Každý rok povyroste za země o malinkatý kousek. Říká se, že poroste dokud nebudou jeho ramena tak vysoko, aby z nich panna Liběna uviděla věže biskupského chrámu Ducha svatého v Hradci Králové. Potom nastane konec světa.

Ale na to si ještě dlouho počkáme. Protože metodějský kříž je necelých jeden a půl metru vysoký.