Kytička fialek

Krásná Seifertova báseň a k dnešnímu dni se hodí. Marie díky

Máš pravdu hodí se je krásná a pravdivá .Nejen slzy ale i vzpomínka vytanula na moji maminku. Na jaře jsem chodívala a pátrala kde se začínají modrat poupátka fialek, abych mohla mamince dát kytičku . Kolem potůčků začínaly kvést Blatouchy , na stáni v lese se modraly Jaterníky, někde už i Petrklíče , ale fialky k MDŽ ty maminka milovala. K nim patřilo srdíčko vystřižené z výkresu které se dalo rozevřít a tam jsem vždy napsala nějakou krátkou básničku nebo lepila vystřižené obrázky. Postupem času už k fialkám přibyly navlečené korálky, z mýdla udělaný košíček , Maminka si všechny moje výrobky vystavovala dlouhá léta. Každoročně jsem na 8 Březen přicházelas fialkami ,nějakou sladkostí a s Hyacintem v květináči to proto, že Hyacint si maminka po odkvětu nasadila do zahrádky za léta těch Hyacintů měla na zahrádce kolik ,že tvořil velký koberec bílo kvetoucí krásy . Před 25 roky mi pár Hyacintů vyryla a já si je nasadila do své zahrádky zrovna včera jsem koukala jak už vystrkují zelené lístky z hlíny .

Snad nejhezčí Seifertovy verše. Pod keři u paneláků na našem sídlišti už dlouho zápolí tyto drobné kvítky s nočními mrazíky. Už se snad ale dočkají jarních dní a my s nimi také.

Seifertovu sbírečku veršů "Mamince" mám v knihovně od dětství a ty dojemné verše moc miluji. Moji maminku vystihují dost přesně. Také jsem zjara olítala všechna známá místa, kde fialky kvetly, nejvíce podél zámecké zdi, abych mamince kytičku fialek donesla. A chodily jsme s kamarádkou pomáhat do zahradnictví, abych k MDŽ dostala pro maminku narcisky, nebo primulku. Podléšky kvetly v lese nad jezerem, ale byly chráněné.