Musím se pochlubit, měla jsem krásnou neděli.

(autor: Jana P, dne: 9.10.2016 18:49)

Neděle mám opravdu ráda. Ty moje začínají obvykle brzo, protože miluji ranní rozhlasové budíčky na ČRo2 - tříhodinová povídání nejlíp pánů Větvičky, Křesťana nebo Novotného a Munzara, kteří mají také úžasný pořad od desáté hodiny, kvůli kterému oželím i Toulavku v televizi. Dneska jsem měla trochu prozaický budíček shora. Nade mnou je sice málo využívaný byt, ale majitelce zřejmě přijela starší sestra z Ameriky a ještě asi nezvládla časový posun a pořádala tam "manévry" už někdy po čtvrté hodině, dusot a vrzání parket. Odpoledne jsem se zase jednou odměnila za píli, kterou jsem věnovala kladenskému bytečku po skoro tříměsíčním neuklízení a lovila v jůtůbku. Našla jsem tam neskutečnou nádheru mého mileného orchestru Andre Rieu pod názvem Love Songs, 53 minut nádherných romantických videí a melodií, kde nechybí ani Dvořákovo Largo a árie Rusalky v houslovém provedení a moje oblíbené Morning z Peer Gynta Edwarda Griega. Ještě chvilku mi potom pěli další moji miláčci The best of IL DIVO a bylo mi moc fajn. Večer jsem se vrátila zase k rádiu, poslouchám ráda povídání malíře Anderleho, vrací mne to ve vzpomínkách do Rakovníka mého dětství, jsem patriot (jeho Pavlíkov je 7 km nad Rakovníkem a v Rakovníku prožil školní léta). Potom i večeře podle mého gusta, uzenáč a sežrala jsem ho na posezení, celého, bez chleba, mňam. Tak co můžu chtít víc, skoro se mi nechce ani otevírat televizi, abych si to nezkazila. Asi si budu radši číst moje zápisky z toulek, to je moje nejmilejší četba, i když už někde sotva k přečtení. Tak přeju všem hezkou dobrou noc a také hodně podobně příjemných podzimních dnů.

Komentáře

Komentáře může přidávat jen registrovaný uživatel

Přihlásit se / registrovat

1akimoro - 9. 10. 2016 21:58

bez-nadpisu

Jano moc hezky jsi nám popsala tvůj nedělní rituál. Taky podobně začínám nedělní ráno, jen s tím rozdílem, že se nechám dobrým ránem probouzet. Natáhnu ruku s postele a zapnu rádio.

2alava - 11. 10. 2016 23:55

Ahoj Jano...

...to je hezké, že ses opět přidala se svými nedělními zážitky. Také se k Tobě jako milovnici koncertů André Rieua ráda přidám. Většinou mi přijde odkaz na nějaký jeho koncert na YT a já se tam pak drahnou dobu zdržím. Rádio sice neposlouchám, ale pana Větvičku, Křesťana a též třeba pana Cílka a další milovníky přírody ráda čtu. TV seriály K pramenům, Rozhledny, Magické hory s p. Munzarem, Cílkem, nebo putování s Vlad. Čechem, to bývalo moje. "Toulavka" teď také často padne za oběť něčemu jinému, neboť televizi v poslední době moc času nedávám. A když, tak spíš odpoledním pořadům na ČT2 a večerním na ZOOMu. A nyní asi budu pravidelně koukat na pořad V kokpitu a na StarDance.

3Jana P - 12. 10. 2016 16:28

2:Zdravím také

a potvrzuji, že i to všechno, o čem Alenko píšeš, mne baví. Snad jen Star Dance se mi už nějak přejedly. Už nechodím ani na taneční soutěže, oba vnuci už to vzdali a jejich rodičové - moje mladší dcera a zeť - mají prý trému, když jsem v hledišti, tak je nechci nervovat. Rádio u mne hraje skoro celý den (ČRo2)buď jako kulisa, při něčem zajímavém zbystřím, pravidelně v úterý navečer třeba u pořadu Kupředu do minulosti nebo sobotním Meteoru. Z televize už si nevyberu skoro nic, ze seriálů tak leda Mattoniho, ostatní pitomoučké "selanky" mne neberou. Byla jsem se než M. začal podívat v Kyselce, je to skutečně krásné místo s tragickým osudem, obraz bídy a zmaru, ale musela to být v době svého vzniku nádhera. Je mi z toho smutno. Ještě si tak někdy pro vzpomínku pustím některý díl Doktora z hor, ty Alpy jsou tam nádherné. Němci jsou šikulové, udělali si z toho dobrou propagaci pro turistiku. Když jsem se kdysi byla podívat v "Sonnensteinu" (Wildermiemingu u Innsbrucku), bylo tam se mnou několik zájezdových autobusů z Německa (hlavně ženské)a kulisa doktorhausu byla vyfešákovaná tak, jakoby ji právě před pěti minutami doktorova rodina opustila, všude kytky, naklizíno. Vesnice z té turistiky zřejmě dobře žila. To holt naši propagátoři turistiky neumí, i když by se mohli poučit třeba z Troškových Hoštic, také hojně okupovaných.

4alava - 18. 12. 2016 22:52

Neděle...

...neděle je původně od slova nedělat, ale my to máme většinou obráceně - v neděli trháme v zimě, v létě pracovní rekordy. Mně se na dnešní poslední adventní neděli poštěstilo nic nemuset. No něco málo jsem přeci jen udělala, že jsem chtěla, ale jinak jsem byla v poklidu u telky (Kalendárium, Toulavá...), PC a na 16 hod. jsem se vydala do města na zámek. Na letos asi již poslední "kulturu za 100". Ale ne ledajakou. Letos končí v našem městečku rok velkých oslav 700 let od narození Karla IV., 650 let od založení Máchova jezera a udělení velkých privilegií městu právě Karlem IV.. A toto vše bylo dnes završeno návštěvou dvou umělců - Štěpána Raka a Alfréda Strejčka, kteří spolu vytvořili hudebně dramatický pořad k poctě krále a císaře Karla IV - Vivat Carolus Quartus. Štěpán Rak je náš kytarový virtuos, Alfréd Strejček ovládá několikero fléten a mluvené slovo a oba nádherně zpívají. V Rytířském sále Valdštejnského zámku nebylo snad jediného volného místa a od nadšeného publika sklidili oba umělci aplaus vestoje. Byl to nádherný zážitek.

5Jana P - 19. 12. 2016 15:43

Moc se mi líbí, Alenko, jaká jsi patriotka

toho vašeho krásného Máchova kraje, mám to tam taky ráda. Z těch Tvých kulturních zážitků bych si také dala leccos říct, třeba zrovna Raka se Strejčkem. Slyšela jsem od svého zetě jednu malou úsměvnou příhodu se Št. Rakem. Před lety pracoval jako celník při odbavování pasažérů na letišti, procházel mu rukama i náš mistr kytary se svými nástroji. Pochvaloval si, že mu zeť dobře při odbavení poradil a ten polichocený mu svěřil, že jeho manželka taky hraje na kytaru (cha -dcera se učila asi čtyři roky v lidušce), byl pozván i na nějakou párty, s ostychem odolal. Jestli si chcete užít tu nádhernou kytarovou Rakovu divočinu, pusťte si na jůtůbku jeho Píseň pro Davida, nezapomenutelný zážitek!