Nějak nám to tu zase usíná

nj, pravda, taky jsem v posledku jen nakoukla a šla a nic tu nezanechala. Ne že bych neměla co, ale já si ty chvíle u pc kradu pozdě v noci, mně chybí přes den čas. Tv mi 14 dní chyběla, tak jsem hřešila u pc, ale opravdu mi to nesvědčí.
Ml. syn se tohoto mého problému ujal, stavil se a vyvezl mne na malý výlet do Čes. ráje. Na zpáteční cestě jsme zajeli do Ml. Boleslavi a telku mi tam koupil, dovezl, nainstaloval. A mohu zase koukat na Tour de France - to jsem vždycky na několik hodin v milované Francii. Pořad o Hallstadtu jsem také viděla a také jsem tam kdysi byla, i jinde a moc a moc vzpomínala. To mne tehdy syn poprvé vzal do Alp. Taky kvůli nim opakovaně koukám na Záchranáře i Doktory z hor a taky na Dolomity v j. pořadu. Koncert z Paříže jsem viděla prvně, ale teď jsem to nějak propásla. Někdy je toho moc a nestíhám takovou ulejvárnu. Měla jsem tu postupně rodinu - nejdříve pravnoučátka - už jsem je dlouho naživo neviděla a pak se sem vypravili šestajovický. Sice nám to počasí zkřížilo plány, na vše plánované nedošlo, ale krom Natálky a Matěje jsem viděla zbylá vnoučata a potěšili jsme se navzájem.
Jinak ten předešlý výlet byl na Krásnou vyhlídku čili Bellevue - kousek za vrchem Mužský - na hraně skal u Příhraz. Jsou to místa, kde jsem bývala velice často. Ale - z vyhlídky už toho moc vidět není - nechali tam z té propadliny pod ní přerůst obrovské stromy a z rybníka Žabakoru je vidět sem-tam kousek. Takže jsem přátelům, co na druhé straně bydlí, nezamávala. Pokusím se v archivu najít a vložit fotku, která se mi tam povedla před lety a vozila se celý den na hlavní stránce portálu Fotograf/ka roku. A pokud se zadaří stáhnout do pc tu fotku aktuální, tak ji sem nahraju dodatečně. Fotila jsem s rukama nad hlavou, jinak by tam nebylo vidět skoro nic.

Akenko měla jsi moc hezký výlet. Já se teď držím víc doma. No držím doma jak se to vezme, v sobotu jsem byla v Kladrubech, moc se mi to líbilo, fotek mám spoustu, ale to vkládání fotek mně tak otrávilo, že teď nic nedávám. Chystám se sepsat něco o návštěvě Kladrub, ale kdy to bude nevím. V poslední době jsem protivná i sama sobě a bez nálady něco napsat. Snad se to zlepší. Jsem ráda, že jsi sem napsala kousek ze svého žyivota.

také jsme tam prožily s nebožkou Hankou krásný týden a hodně toho prochodily, ale na ta místa, co uvádíš ty, Alenko, si nevzpomínám. Tak aspoň přihodím pár fotek z archivu. A tenkrát byl "švestkový rok", to jsme se napásly!

je taková malebná vyhlídková restaurace s velkou zahrádkou a parkovištěm - viz foto. A kopec Mužský s váleč. pomníkem je kruhová vyhlídka I.řádu nad silničkou vedoucí k té výletní restauraci. Odtamtud pak vede již jen pěší cesta k tzv. Drábským světničkám. Je to vše poblíž Mn. Hradiště. Možná podle fotek jste až tam nebyly. Český ráj je rozlehlý.

Usíná, ale čas běží nějak stále rychleji. Nedávno jsme se radovali z jarního sluníčka a příští sobotu tu máme "chladna z rána". Jak začnou poutě u nás v okolí, tak dětem končí prázdniny, některé se těší, některým by nevadlo ještě alespoň měsíc. Moje nejstarší pravnučka jde do první třídy a já vzpomínám, že mně se tam moc nechtělo. Teď si užíváme důchodu a až na běžné stařecké neduhy, nám nic nechybí. Na další zimu máme dřevo pod střechou, přijela pracovní návštěva a já nesměl ani pojíždět z Terou, vnukům se ten stroj tak líbil, že mě zbavili ježdění a ani to popojetí mi nedopřáli. Počasí je jako aprílové, každou chvíli sprchne, včera sem se byl projet po okolí a projel vesničky, kam jsem snad ani dříve nezavítal, bylo to jen asi 65 km a přijel sem těsně než začalo pršet. Dneska by to šlo, ale u nás se ochladilo a tak radši sedím doma a zavařuji okurky. Ahoj všechny, mějte dobře a na vše koukejte optimisticky.

od zítřka mi moji počítačovou úřadovnu bude asi zase okupovat kočka Poldinka, páníčkové mizí zase do Slovinska na týden. Předpokládám, že ta potvůrka nezapomene na svou "pozorovatelnu" na kopírce, odkud oknem přes lodžii kontroluje, co se děje venku, hlavně poletující straky. Když jsem jí kopírku obsadila, neváhala zalehnout ani na klávesnici, nějak ji ten kout přitahuje. Umyla jsem s námahou okna a teď čekám, jak mi je déšť, co pořád hrozí, zafláká, ani tady u nás počasí nicmoc. Z toho, co jsi, Alenko, vyjmenovala, se pamatuji v Českém ráji i na Drábské světničky, s pamětí ale už mám taky problémy. Stává se mi, že si nemohu vzpomenout třeba na jméno a z mé mozkovny se mi vyloupne až třeba po čtvrthodině, kdy už jsem zaměstnaná něčím jiným a na to své zadání už jsem pomalu zapomněla. Jen aby se to nezhoršovalo, to si asi přejeme všichni. Takže - zdravím a užívejte si léta. Ahoj

Taky zdravím, ráda jsem si přečetla. Jó, okurky mě taky čekají, ale objednala jsem si jen tak do 5 sklenic, to zmáknu.
Zatím si připravím sklenice. Dotrhala jsem rybíz, je ho malounko, tak ho asi zamrazím a v zimě bude na koláč. Džemy (i kompoty) ve špajzu stále přebývají i z minula. Jen letošní meruňkový už jsem rovnou rozdala, vnučky ho milují. Tak jen ty okurky už došly a taky kdyby byl pytel obyč. paprik, to bych si zavařila polotovar na lečo. Ale nesmím nic přehánět, stačí když mě válcuje to prdlý počasí.
Jani, to co popisuješ je normální, i mně se to stává - nosíme toho v těch našich makovičkách moc a než to ten náš vnitřní gůgl vydoluje, už zase přemýšlíme o něčem jiném a vzpomeneme si, až když to nepotřebujeme. A vo tom to je - vzpomeneme si!!

tak konečně tady pár minut posedím a pozdravím vás ono to sezení mi fakt nejde ono vlastně nejde nic jak dřív, ale musím to brát jak to jde .NĚCO TAKY ZAVAŘÍM PÁR MARMELÁDEK TAKY VE ŠPAJZU JE NA ROZDÁNÍ,merunky jsem koupila a zavařila josta maliny rybíz chodím denně obírat jen tak do pusy josty je moc tu nechávám z části ptáčkúm, okurky a cukety stále rodí. Poslední 3 dny zápasím každý večer c létajícím mravencem to je neštěstí každý rok tuto dobu se vyrojí z podpodlahy ,starý barák kde pod dřevěnou podlahou je asi 20 cm prázdno a tam se té havěti daří pravidelně kolem 8 večerní hodiny je toho plná podlaha i těch malých neokřídlených a tak hodinu stříkám větrám a nejhorší jsou ty okřídlení sice neštípají ale je to nepříjemné když vám takhle přistanou ve vlasech pak jdete lehnout v domění že jsem je zlikvidovala a pak se zničeho nic objeví na telce a tak to pokračuje do pulnoci. Je to otravné ale počítám že ještě dnes bude rojení a pak bude na rok pokoj, .Prostě žiji na mraveništi a zničit je nějakým jedem je nemožné vždy jich tam pod podlahou pár přežije a za rok je jich zas kolonie. Právě se chystám spracovat pár okurek a dělala jsem si zelí z cukety , Měla jsem návštěvu pravnuček tak to bylo fajn. Koukla jsem na vaše příspěvky a fotečky ooojak mě schází focení ,.Tak se opatrujte Alenko přišla mi vzpomínka jak jsme a Majkou u tebe vegetily to už je let ale ráda jsem zavzpomínala.

ale vzpomněla jsem si na vás při poslechu rozhlasové ranní Dvojky, kdy si sestra Angelika pozvala jako hosta do pořadu moc sympatickou Poličanku Petru, která dala dohromady v městě a okolí hodně agilní symfonický amatérský orchestr. Myslím, že je to kraj blízký jedné z vás, jak jsem vyrozuměla z vašeho výletování. Ta ženská je neskutečná, jak se jí povedlo dát dohromady cca 170 lidí zapálených pro hudbu v orchestru, určitě by bylo u nás líp, kdyby bylo takových tahounů víc, ubyla by jistě práce psychiatrům. Také by mne bavilo zapojit se do nějaké aktivity, fyzicky už ale moc velký výběr nemám. Zahrádku nemám, není co zavařovat, ani už se mi nechce motat se kolem plotny, za těch skoro šedesát let jsem se vyřádila dost. Soucítím s tebou, Růženko, vím, jak dovedou život otrávit ti mravenci, zažila jsem je zamlada v domku rodičů i na chalupě, musela bys podlahu vytrhat a pod ní vyčistit, jinak se jich nezbavíš. Je teda pravdou, že jak se objevili, tak zase zmizí, ale pomyšlení na ně ne.

Okurky mi známá nedovezla, protože uznala, že 80 Kč/kilo by se mi nezamlouvalo. Tak jsem mezitím zavařila také hodně výborného višňového džemu a jak mi syn, než odjel na dovolenou, otrhal ulomenou větev nedozrálých rynglí, tak když "došly", bylo z nich asi 5,5 l džemu. Sice má takovou "zajímavou" barvu, ale chuť výbornou. No a dnes jsem dokončila zpracovánání bedýnky letních jablek. Hodně jsem jich jen odšt'avila a mošt rovnou vypila a dnes z poslední várky jsem uvařila pár sklenic jabkových povidel na koláče. Jablek je nekonečně mnoho a rynglí na stromě ještě taky. Tak nevím, jestli se na ně někdo vypraví. S jablky mi pomáhá soused, jednak je má moc rád a napadlo ho, jelikož je lesník, že nasbírá padavky a doveze zvěři do obory. Podle fotek to daňkům a jednomu krásnému jelenu 16terákovi moc šmakovalo. Tak doufám, že ještě něco odveze, jinak to skončí ve sběrňáku. Ta stará jabloň je obrovská a když zarodí jako letos, tak je s tím jen trápení. No a okurky mezitím už vyrostly ty naše, první runda byla kapku přerostlá, tak jsou z nich řezy a semtam i něco zbaštíme, je to zdravé. Letošnímu létu - nelétu - ZDAR!

Ahoj děvčata, Jak píše Alča, nakládačky jsou letos bída, mám zavařených asi 15 sklenic, sbírám je po troškách, daří se docela salátovkám. Rajčat by mohlo být dost, jsou ale pořád málo zralé. Budu dělat lečo do sklenic na zimu, jen co rajčata dozrají. Majoránka roste, stříhal jsem jí už potřetí ,dělá jí dobře, že na ni každý den sprchne. Letos se nejvíc daří slimákům, likviduji je poslední dny ráno a navečer a vůbec neubývají. Moje kytičky, Afrikáni a Cínie slimákům už nechutnají.

kterou jsem tu měla dva týdny na prázdninách, z jejího oblíbeného denního ležení na vyhřátém balkoně. Nejlepší to bylo zřejmě tady v lobelkách.