Pondělí

Ahoj všem. Tak já moc žádném zážitky nemám, co by mohly někoho zajímat. Ale mohu se přidat s tím, jak to mají senioři v D. V loňském roce město zrekonstruovalo komunitní centrum v bývalé zvláštní škole, kde jsme jako senioři měli klubovní místnost s kuchyňkou a v patře byla místnost pro děti a také maminky na mateřské. A muselo to stačit dost dlouho a po dobu rekonstrukce jsme se několik let scházeli v provizoriu po Infocentru, které bylo přestěhováno z náměstí na Zámek v D. Teď je to tam přepychové - budova je modernizovaná, zvětšená o podkroví, zateplená, má audiovizuální vybavení, výtah, sociální zařízen na každém patře, má víceúčelové využití. Fotky ale nemám, polepším se. Přes prázdniny se nescházíme, ale už máme naplánovanou první schůzku s povídáním o prázdninách, dovolených a na další jsme pozvaní do areálu Zámku, kde má ateliér známý sochař Bosambo, jinak tvůrce mnoha dřevěných plastik v D. a okolí a nejen tam. Tam ale jmenovitě sochá sochy z písku. Navíc je to otec a trenér našeho zlatého olympionika Josefa Dostála. Bude s ním beseda. Už u nás jednou byl i v S klubu a bylo to moc zajímavé.

Alenko hezky jsi nám představila Seniory s D. Máte štěstí když vás město podporuje. My jsme se museli o prostory prát. Mnohokrát nám to zamítly a strkali nás do nevhodných prostor ale naše vedoucí Doteků naděje se nedala a nakonec jsme včera stěhovali naše spolky do bývalé komerční banky na náměstí. Na vybavení nám velkou částkou přispěla Škoda Kvásiny, město bylo zdrženlivější, už se stěhujeme, konečně máme důstojné prostory. Dřív jsme měli místnost jako velký obývák a mnohdy se nás sešlo tolik, že seděli lidi i na chodbě, protože se do místnosti nevešli. Navíc jsme se museli dělit ještě z dalšími organizacemi. O to víc se těšíme do nových prostor.
Těším se další tvé povídání a nemusí to být jen o seniorech, tvoje zahrádka je jistě taky. Měla jsi jí krásnou.

Alenko, než k těm pískovým sochám, které jsou krásné a dost se to rozmohlo ve více městech. Myslím, že to začalo v Písku, kde jsou každoročně na náplavce u mostu, provedené v nadživotní velikosti.

připojuji se s pár fotečkami ze svých minulých návštěv města. Tu letošní avizovanou návštěvu města jsem, bohužel, odpískala, není mi dobře a ten výlet v těchto horkách bych asi nepřežila. Už se těším na příští týden, kdy se má počasí umírnit.

Tak tuhle rozkvetlou lodžii mám přes ulici našeho paneláku, chodím kolem ní do Kauflandu a tiše závidím, i když se to nemá. I v těchto dnech spalované vedry ty kytky září do dálky a každý je tu od jara obdivuje. Jsou v prvním patře a tak zkusím zahalekat někdy na starší paní, kterou jsem u nich nedávno zahlédla, jak tenhle zázrak vykouzlila. Holt - kdo umí, umí.

Jano je to opravdu nádhera, Až se tají dech.

Ahojky, jj, něco sem dám. Kytky stále miluju a zahrádku MÁME pořád krásnou. Jenom už to není pouze moje zásluha. Už to ze zdravot. důvodů sama nedávám. Naštěstí syn, který u mne bydlí, je takový kozlík zahradnický a potrpí si na estetiku a vráží do kytek a zahrady nejen svůj čas, ale i peníze.