Přátelé,

přeji vám hezký slunečný den a vykročte do něj v botách proti smůle ,raději bez podpatků!

Nakouknu, ale opravdu už nestíhám se zapojit.S tím prckem je stále co dělat a na vše se sápe. Zahrada hoří- zaléváme , ale kopali jsme první brambory a s úspěchem, hrášek /od Evelyny/ taky už je , jahod denně malý košíček, ale musí se projít celé jahodyní....

...to je fajn, Hanička se ozvala a vyznala nám lásku, děkuji a všem nápodobně! Inka v jednom kole, Růženka už beztak ryje záhonek na tu šunku ;-) a já se tady jen poflakuju. Ale je mi docela fajn, tak zase zkusím kousek popojet na kole. U nás je dnes už trošku víc pod mrakem, tak musím juknout na radar, jak bude o víkendu. V Hradci je Air show a mám to slíbené, jupíí!!!

máš pravdu Alenko česnek musel ven z hlíny a tak místo měj jsem sela ještě mrkev a kopr . Víš kam popojedu já ? Do postele. Víkend bude chladnější ale určitě ti to vyjde a pršet nebude.

...hurááá!!! na kole - nejdřív opět pofotit k jezeru na most - dneska jedním vrzem - bylo tam jako vždy krásně, ale hodně fouká. Lidičky, kdybyste viděli ten můj styl, ono se vážně dá kulhat i na kole!! Bezbolestné to není, ale to neva, snad se to ještě časem zlepší, jen nesmím polevit. Pak jsem si nakoupila a dovlekla baťoh na kole domů - to už jsem většinou kolo vedla, domů je to do kopce. Dušička má pokoj ;-). P.S. Pár fotek v galerii.

O tom bych vám mohla povídat. Když jsem ještě pracovala v té polepšovně, přemluvili mne kolegové, abych si s nimi vyjela. Vyrazili jsme do okolí Hamru na Jezeře po lesních cestách, sem tam, vlastně převážná část cesty byly drobné kameny. Ach jo, rozhodila jsem si krční páteř a skončila na tříměsíční neschopnosti.... Dala jsem si léta pokoj, předloni mne zase postihla touha po tomto sportu. V okolí bydliště vybudoval obecní úřad v bývalém vojenském prostoru nádherné cyklostezky. To by byl hřích nevyužít toho. Syn mi vybral nádherné kolečko, výbava skýtala i košík pro Bertíka. To bude nádhera - pojedu pomalu, budeme se kochat dlouhá léta nepřístupnou přírodou, kondičku jako třicítka... Po dvou jízdách konec, krční páteř se naštvala že si nedám pokoj a pan MUDr mne nepotěšil. Raděj zůstaň matko u pěší turistiky, tam Ti nic nehrozí. A buť ráda, že pes je v pořádku....Pravil. Tak jsem kolečko vrátila i s košíkem zpět do prodejny, dali mi dárkovou kartu v té samé finanční hodnotě na výběr jiného zboží. Tak skončila moje a Bertíkova cyklistická éra. Sakra, zas jsou tam dvě fotky!!!

Už nevím, jak ty fotky poslat. Zmenšuji je na fotofiltru, pak klikám opatrně a výsledek zase stejný, dvě fotky za sebou a velké jako kr....Ach jo

A když už máš galerii, tak je dávej tam. Otevři si jednu "Já a Bertík" a normálně je nahrávej do galerie, jen dej komentář tam, my už si to najdeme. Já tam bez problému nahrávám nezmenšované fotky, mají až 750-850 kB. Není nutno, aby byla fotka u příspěvku v kecárně. Ale je to jen a jen na Tvojí úvaze.
A k tomu kolu - mně se letos vysypaly kolena - skoro jsem nechodila - taky bejvalá všestranná sportovkyně, co dopadla podle hesla "sportem k trvalý invaliditě"! Ale bojuju!!

Alenko, jsi hrdinka, hezky je u jezera,já s krční jsem taky omezovaná..
Nekáplo a zalévám....

Tak se po neděli také pustíme do sklizně česneku.Otrhali jsme ty semenáče a já zapoměla,že z nich chci dělat česnekovou pastu.Kamarádka nám dala vloni skleničku a pasta je výborná.Na zahradě likviduji mahónii,která se moc rozrostla.Ale zem je tak suchá,že se to nedalo.Ostříhala jsem ji až u země a přikryju černou fólií.Kořeny vyhnijí.K večeru konečně pořádně zapršelo.Nejdříve jen přeháňka,ale potom se rozpršelo pořádně,takový ten zahradnický,po kterém jsme volali.Toto všechno poposkočí a i vzduch se pročistí.

Alenko mám radost s tebou jen to nepřehánět pěkně pomaloučku žádných 100 jarních kilometrů !!!!!

taky jsou mi kolové radovánky odepřeny a foto tak jak radí Alenka a nebo když chceš dát pod komentář foto tak jedině jestli máš nahrané své fotky na jiném webu já třeba na rajčeti tak stačí tady do kolonky webový zdroj dát na fotečku odkaz takhle.

každoročně česnek ze země vyndávám po svaté Anně ale letos začal nějak brzo žloutnout tak musel ven. Sucho musela jsem na česnek s rýčem k večeru taky z jednoho mraku zapršelo asi 10 minut nic moc .

Včera jsem prožila moc pěkný den. Dopoledne jsem se uúčetnila Božítělové procesí, měli zde moc pěknou výzdobu po celé obci. To jsem neviděla už od dětství.
Hlavní oltář a květinový koberec udělaly děti z mateřké školy. Nádhera!
Celá vesnice se na tom podílela.
Odpoledne jsem dostala návštěvu. Mojí znamí a s nimi "kamarád" z Číny,co byl před loni u nás, jak jsem o tom psala. Je 4 měsíce ženatý, tak jsme si prohlíželi fotky, jsou úžasné! Ještě stihli i procházku.
Dnes mám "pondělí" :-))

Marie zrovna včera jsem si vzpoměla při pohledu na zem pod odkvétající růže a pivoňky na Božítělo,říkala jsem si to je koberec z květin jak při Božímtěle .Jako děti jsme měli košíčky naplněné květy, bílé šaty, a cesta ke kostelu byla květinová. Doufám žes fotila a jak dojedeš dom tak dáš fotečky do oběhu !

to mi dalo práce než jsem je našla otevřela jsem postupně Máchovo jezero pak místa navšťívená pak ještě jednu a nakonec jsem se dopracovala k těm novým fotečkám. Když je zobrazená na úvodní stránce aspoň jedna tak se jednoduše dostanem do galerie do které patří ale bohužel jsem je na úvodu propásla a dnes je tam divadlo.

jsem fotit. Ráno jsem neměla foťák u sebe a odpoledne, když jsme se procházeli, bylo už všechno uklízené. Škoda, ten koberec, co dělaly ty děti, byl úžasný!
Možná něco bude nainternetu, uvidíme.
Zdravím a přeji hezký víkend, sluníčkový :-))

Také ráda vzpomínám na své zážitky z dětství.Průvod s hudbou a kněz pod baldachýnem.Průvod přes celou vesnici se zastavením u vyzdobených oltáříčků .Bylo to moc hezké.Včera jsem jela autobusem z Kroměříže z vyšetření na cukr,jsem u fary viděla nazdobený oltář.Tak jsem si vzpomněla na své dětství a jak to bylo vše krásné,až teď si to uvědomuji a ráda zavzpomínám.Ale i stáří má své radosti.raduji se třeba z toho,že mi doktorka řekla,že nemusím přijít na kontrolu za tři měsíce,ale až za půl roku.To jsou zase radosti seniora.Musíme se také z něčeho radovat,třeba i z kytiček,které nám vykvetly za oknem,nebo na dvorku.

...to máš pravdu, je třeba se radovat i z maličkostí. Já se taky radovala, když mne na zač. měsíce shledal dr. na interně OK i přesto, že v poslední době jsem fyzicky dost trpěla. Ale lepší se to a tak jsem se mohla radovat, že jsem ujela kus na kole.
No a na to Boží tělo jsem si taky tuhle vzpomněla, když jsem odstřihávala odkvetlé pivoňky, to bylo tolik voňavého materiálu, že by se hodil. Pamatuju to jen z dětství, z prázdnin u katolické babičky. Navlíkla mě do bílých šatiček po sestřenici (ta měla každý rok nové), do ruky cukrem naškrobený košíček s lupením (které jsme si večer předtím museli ale opatřit "lupem" přes ploty v cizích zahradách, babička květinovou zahrádku neměla :-)) a šlo se pěšky na Boží tělo do Českého Meziříčí...

Já také vzpomínala, jaké to bylo u nás o Božím Těle.I když město, tak jsme měli venku oltáře a my holčičky jsme už předem měly přichystané košíčky. Chodili jsme do saleziánské kaple a Saleziáni se hlavně věnovali dětem. V roce 1950 je všechny pozavírali a z kaple byla tělocvična. Letos je u nás Boží tělo odsunuto na neděli a počasí bude nevalné. Zato jsem ve čtvrtek byla na pohřbu, kde knězstále říkal jméno zemřelé, které se shodovalo s mým. Tak jsem to vzala jako generálku a poplakala si.