První dubnová procházka

Včera ráno jsem byly s kamarádkou navštívit další kamarádku. Kdysi jsme spolu pár let pracovaly a teď už všechny babky se scházíme čas od času. Jen ta jedna je teď špatná na nohy,tak jsme se jí jydaly navštívit. Byly to dvě krásně strávené hodiny.

Odpoledne jsem si musela do lékárny pro balíček, měla jsem objednaný čístič na wc a na koupelnu, kupiju v lékarně ne v drogerii. Jsem s tím spokojenější než z drogerie, ale to není zajímavé. Šla jsem si zároveň protáhnout nohy a cesta mě zavedla k pomníčku, kde nejmenovaní umlátili mladého chlapce s Kounova, tak začínala moje cesta trochu smutně. Překvapilo mně, že lidé i po patnácti letech na něj nezapomněli a pořád mu dávají na místo jeho skonu kytičky a svíčky. Dál jsem pokračoval k potoku a přes most zpět k náměstí. Zaujali mně bílé fialky, ty jsem už dlouho neviděla a tak jsem zase vytáhla foťák a tady máte důkaz, že i volně pořád rostou