Svatá Kateřina

Kateřina Alexandrijská byla podle legendy křesťanskou mučednicí žijící kolem roku300 a po staletí patřila mezi nejpopulárnější křesťanské světce. Dnešní badatelé – včetně křesťanských teologů – však předpokládají, že se jedná o smyšlenou postavu.

Legenda

Podle křesťanské legendy doložené od 10. století byla Kateřina vzdělanouegyptskou princeznou a stala se křesťankou pod vlivem jistého místního poustevníka. Během pronásledování křesťanů císařem Maxentiem vystoupila na obranu své víry a v disputaci přesvědčila o své pravdě padesát pohanských filozofů (císař je za to dal upálit). Maxentius – fascinovaný její osobností – jí nabídl místo po svém boku, ona však odmítla, protože se zasvětila panenství.

Proto ji zhrzený vládce nechal umučit. První pokus o popravu však byl neúspěšný: Hořící kolo, na něž měla být vpletena, zasáhl blesk (přestože se opakovaně uvádí, že měla být vpletena do kola, tak podle legendy byl záměr ji rozsápat mučícím soukolím, kdy dvě kola posetá hřeby a noži se točila na jednu stranu a zbylá dvě, opět s noži, se měla točit opačně.[zdroj?] Viz atribut kola na zobrazení sv. Kateřiny nože na loukoti často nese. Boží blesk dle znění legendy tento nástroj však spálil dřív, než došlo k mučení. Blesk spálil i tisíce pohanů, kteří nástroj zrobili). Proto jí císař nechal uřezat prsy a stít hlavu. Ze žil světice namísto krve prýštilo mléko aandělé zanesli mrtvé tělo na posvátnou egyptskou horu Sinaj. Zde byly ostatky později nalezeny a vystavěn dodnes stojící klášter sv. Kateřiny.

Dnes se diskutují dvě možná vysvětlení vzniku legendy:

Buď jde o křesťansky přemodelovanou postavu nějaké starší pohanské bohyně, mezi jejíž atributy pravděpodobně patřilo kolo.

Anebo jde o legendu založenou na skutečné osobě, avšak silně pozměněnou. Hlavní kandidátkou na historický model Kateřiny je pohanská filozofka Hypatia z Alexandrie,[1] která byla roku 415 v Alexandrii zavražděna rozzuřeným křesťanským davem.

Kult

Kateřina je patronkou mimo jiné panen, učenců, studentů a učitelů, kolářů a několika dalších řemeslných profesí, námořníků a tiskařů, dále ochraňuje úrodu, pomáhá při migréně a nemocech jazyka a také při hledání utonulých.

Svátek připadá na 25. listopadu. Po Druhém vatikánském koncilu však byla Kateřina pro svou historickou nedoloženost vyňata z oficiálního seznamu světců římskokatolické církve.

Atributy, s nimiž je zobrazována, jsou kolo (na němž byla mučena), kniha (symbol učenosti), koruna a palmová ratolest (dva obecné symboly mučednictví jako vítězství).

Kateřina Alexandrijská bývá občas zaměňována se sv. Kateřinou Sienskou, historickou postavou, rovněž křesťanskou intelektuálkou, žijící však o mnoho století později, než kam legenda klade život Kateřiny Alexandrijské. Mluvilo-li se na území střední a severní Evropy o sv. Kateřině bez rozlišení, byla tím až do počátku 20. století myšlena téměř jistě Kateřina Alexandrijská, mnohem populárnější než její sienská jmenovkyně.

Kult svaté Kateřiny se rozšířil v západní církvi od 11. století a soustředil se zejména na její mučednictví a mimořádné zázraky, které se jí připisují, jednak její učenost, pro kterou se stala 

patronkou fakulty svobodných umění pařížské univerzity a později ochránkyní univerzit vůbec.[zdroj?]

V Čechách byl propagátorem a podporovatelem kultu svaté Kateřiny Karel IV., který v den jejího svátku 25. listopadu 1332 (popravena 25. listopadu 307), zvítězil v bitvě u hradu San Felice v severní Itálii. Karlova soukromá svatyně v malé věži Karlštejna se později (nikoli za Karlova života) začala nazývat Kaplí svaté Kateřiny, která je vyobrazena na boční straně oltářní mensy. Tato architektonická stavba má stěny vykládané drahými kameny. Kaple podobná spíše drahému šperku byla osobním kontemplativním místem slavného císaře, kde před důležitými státnickými kroky dlouho rozjímal.

Příběh o krásné, hrdé a učené světici, která vítězně diskutovala s nejučenějšími mistry a posléze po dlouhých mukách zemřela za víru v Krista, byl ve středověku velmi oblíben.[zdroj?] Uctívání Kateřiny se uplatnilo také v selském životě. O Kateřinině slavnosti končila pastva, na dvorech začínali se stříháním ovcí. Pro děvečky a čeledíny byl svátek svaté Kateřiny dnem, kdy dostávali mzdu a mohli měnit dvůr, pokud nebyli vyplaceni již o svatém Martinu (11. listopadu).

Pranostiky

Kult[editovat | editovat zdroj]

Kateřina je patronkou mimo jiné panen, učenců, studentů a učitelů, kolářů a několika dalších řemeslných profesí, námořníků a tiskařů, dále ochraňuje úrodu, pomáhá při migréně a nemocech jazyka a také při hledání utonulých.

Svátek připadá na 25. listopadu. Po Druhém vatikánském koncilu však byla Kateřina pro svou historickou nedoloženost vyňata z oficiálního seznamu světců římskokatolické církve.

Atributy, s nimiž je zobrazována, jsou kolo (na němž byla mučena), kniha (symbol učenosti), koruna a palmová ratolest (dva obecné symboly mučednictví jako vítězství).

Kateřina Alexandrijská bývá občas zaměňována se sv. Kateřinou Sienskou, historickou postavou, rovněž křesťanskou intelektuálkou, žijící však o mnoho století později, než kam legenda klade život Kateřiny Alexandrijské. Mluvilo-li se na území střední a severní Evropy o sv. Kateřině bez rozlišení, byla tím až do počátku 20. století myšlena téměř jistě Kateřina Alexandrijská, mnohem populárnější než její sienská jmenovkyně.

Kult svaté Kateřiny se rozšířil v západní církvi od 11. století a soustředil se zejména na její mučednictví a mimořádné zázraky, které se jí připisují, jednak její učenost, pro kterou se stala patronkou fakulty svobodných umění pařížské univerzity a později ochránkyní univerzit vůbec.[zdroj?]

V Čechách byl propagátorem a podporovatelem kultu svaté Kateřiny Karel IV., který v den jejího svátku 25. listopadu 1332 (popravena 25. listopadu 307), zvítězil v bitvě u hradu San Felice v severní Itálii. Karlova soukromá svatyně v malé věži Karlštejna se později (nikoli za Karlova života) začala nazývat Kaplí svaté Kateřiny, která je vyobrazena na boční straně oltářní mensy. Tato architektonická stavba má stěny vykládané drahými kameny. Kaple podobná spíše drahému šperku byla osobním kontemplativním místem slavného císaře, kde před důležitými státnickými kroky dlouho rozjímal.

Příběh o krásné, hrdé a učené světici, která vítězně diskutovala s nejučenějšími mistry a posléze po dlouhých mukách zemřela za víru v Krista, byl ve středověku velmi oblíben.[zdroj?] Uctívání Kateřiny se uplatnilo také v selském životě. O Kateřinině slavnosti končila pastva, na dvorech začínali se stříháním ovcí. Pro děvečky a čeledíny byl svátek svaté Kateřiny dnem, kdy dostávali mzdu a mohli měnit dvůr,

pokud nebyli vyplaceni již o svatém Martinu (11. listopadu).

Pranostiky

Ať Kateřiny (25.11.) nebo Kříže (24.11.), když mrzne, honem topte chýže.

Na sv. Kateřinu schováme se pod peřinu.

Chodí-li sv. Kateřina po ledě (25.1 L), chodí sv. Štěpán po blátě. (26.12.)
Chodí-li sv. Kateřina (25.11.) po ledě, chodí sv. Štěpán (26.12.) po vodě.
Jaké počasí na sv. Kateřinu, takové je v příštím lednu.
Je-li Kačenka ucouraná (25.11. ), je Baruška naškrobená (04.12.)
Od sv, Kateřiny (25.11.) do sv. Ondřeje (30.11.) sotva že se pod peřinou ohřeje.
Zima-li na Kateřinu, přilož o peřinu.

Svatá Kateřina přichází bíle oděna.

Martin a Kateřina na blátě - vánoce na ledě.

Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.

Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.

Den Kateřiny povětří ledna předpovídal.

Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.

Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.

Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.

Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.

Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.

Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí.

Ať Kateřiny (25.11.) nebo Kříže (24.11.), když mrzne, honem topte chýže.

Na sv. Kateřinu schováme se pod peřinu.

Chodí-li sv. Kateřina po ledě (25.1 L), chodí sv. Štěpán po blátě. (26.12.)
Chodí-li sv. Kateřina (25.11.) po ledě, chodí sv. Štěpán (26.12.) po vodě.
Jaké počasí na sv. Kateřinu, takové je v příštím lednu.
Je-li Kačenka ucouraná (25.11. ), je Baruška naškrobená (04.12.)
Od sv, Kateřiny (25.11.) do sv. Ondřeje (30.11.) sotva že se pod peřinou ohřeje.
Zima-li na Kateřinu, přilož o peřinu.

Svatá Kateřina přichází bíle oděna.

Martin a Kateřina na blátě - vánoce na ledě.

Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.

Den Kateřiny povětří ledna předpovídal.

Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.

Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.

Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.

Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.

Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí.