Ve Staré Vsi nad Ondřejnicí

Je to asi moc hezké přátelství. Beseda byla jistě zajímavá, podle výrazu tváří lidí co se besedy zúčastnili.
Já spisovatelku Irenu Fuchsovou neznám. Myslím, že nebudu sama. Nebylo by od věci, kdyby jsi nám o ní něco bližšího napsala. Trochu přiblížit její tvorbu.

Na konci článku je odkaz na její web. Jedná se o oblíbenou autorku povídek a fejetonů, která své práce, mimo jiné, také publikuje v různých ženských a společenských časopisech (ONA DNES, DOMA DNES, Vlasta...) V roce 1993 nastoupila na místo nápovědy v Činoherním klubu (kde působí dodnes) a mohli jsme ji vidět u Krause v Uvolněte se, prosím. Některé ze svých knih sama také namlouvá pro nevidomé. Možná jsi o ní slyšela, ale neuvědomila sis, že je to ona. Téměř všechny její knížky začínají slovem Když...


2002 Když se žena svléká (druhé vydání 2011)
2002 Když muž miluje muže (druhé vydání 2009)
2002 Když má šéf pět žen
2003 Když se žena topí
2003 Když si žena splete kozla
2003 Když se žena rozvede
2003 Když staré děti pláčou
2004 Když je žena v lázních (druhé vydání 2010)
2004 Když mě divadlo svléklo donaha
2004 Když je muž moc hodný
2005 Když se ženy domluví
2005 Když nemám, co jsem nechtěla
2005 Když chce žena zhubnout (druhé vydání 2013)
2006 Když Anna utekla
2006 Když se žena naštve
2006 Když řeka tekla pod ledem
2007 Když chci zabít manžela (druhé vydání 2012)
2007 Když ženy mají své dny
2008 Když je muž v lázních
2008 Když žena prosí o potrat
2008 Když jsem potkal anděla
2009 Když je kolo v kufru
2009 Když divadlo sundá masku
2010 Když syn píše líp než máma
2010 Když se řekne Fuchsoviny
2010 Když se zamiluje muž pošťáckou láskou
2011 Když se řekne Fuchsoviny II.
2012 Když Aleš nosí moji sukni aneb třiasedmdesát mých stříbrných blogů
2013 Když světlo projde špínou, zůstane čisté
2014 Mikuš, Julie, Josef, Katka, Petr, Klárka, Karel, Irena, Hana, Rudolf, Marie, Alenka, Ladislav, David, Adélka (první kniha pro děti i dospělé)
2015 Kiedy kobieta nie mówi o aborcji /polské vydání Když žena prosí o potrat

Zkus se zeptat u vás v knihovně, ale na její knížky jsou pořadníky :-)

Začnu paní spisovatelkou Irenou Fuchsovou. Mám ji moc ráda a čtu ji - chodím za ní na iDnes, kde má blog, nebo si půjčuji její knížky. Líbí se mi její vtip a ryze ženský pohled. Vždycky, když jedu vláčkem Kolín-Praha, nebo obráceně, přeju si ji potkat. Pracuje léta jako "nápověda" v Činoherním klubu v Praze a žije v Kolíně a neustále pendluje.
Pak se mi moc líbí ten zámeček a nakonec by mne zajímalo, jak to děláš, že máš fotky hned pod článkem. A díky za zpestření okurkové sezóny na káčku ;-).

Obrázek, který chci vložit, musí už někde na Netu viset, nenašla jsem způsob dávat ze svého PC - "viset" může znamenat, že je někde na jiných webových stránkách nebo ho máš třeba v odeslané mailové poště - takže při psaní článku nastavím kurzor do místa, kde chci fotku mít a v liště najdu ikonu Obrázek/obdélníček hory a slunce/, kliknu - ukáže se tabulka a bliká adresa URL. Tu získáš právě z té "visící" fotky tak, že na ni klikneš pravým tlačítkem myší a vybereš" Kopírovat adresu obrázku. Vložíš do URL Ctrl+V, dole OK a je tam. Dám Enter a pokračuju dalším textem nebo další fotkou.

jak píše Helenka když chci tady pod článek vložit fotek víc tak po nahrátí fotky která je veliká na ni kliknu ukáží se v rozích šipečky a myší tahnu směrem dovnitř v každém rohu a fotku změnším .

Tu velkou fotku, kde sedím v první řadě, si Irena dala na Fb na hlavní stranu jako úvodní fotku :-) :-) :-)

na FB to ještě jde horší kdybys byla na titulní straně deníku policie pátrá !!!!!!!

Člověče, už jsem tam málem byla. Byla jsem v Tescu a u sušeného ovoce, které je tam uložené v plastových krabičkách s naběračkou v takovém velkém koši, bylo jedno víčko odkryté a banánové plátky v čokoládě se tam různě povalovaly na dně toho koše. Tak jsem vzala pytlíček, všechny ty "roztrusinky" jsem posbírala a nesla jsem "úlovek" v ruce. Uvažovala jsem, komu to mám předat a jestli to bude ještě prodejné, když to vlastně bylo vypadané z dózy. Pak jsem šáhla do sáčku a jeden ochutnala. To jsem udělala ještě asi 8x, až jsem všechny ty banánové chipsy snědla. Krve by se ve mně nedořezal, když pak u pokladny mě odchytila ochranka, že jsem nezaplatila sušené ovoce, které jsem na obchodě snědla a je to na kamerách. Ty brďo, ostuda jak vrata. Vedli mne někam dozadu, tam mne zamkli a měla jsem si připravit občanku, bylo horko a mě bylo hůř a ještě hůř, no k nezávidění. Pak se mne ochranka zeptala, jestli zboží dobrovolně zaplatím. Kývla jsem. Kontrolní váhou bylo naměřeno, že jsem toho asi snědla opravdu jen pár gramů, tak vypočítali částku 5,70Kč. Tu jsem na pokladně zaplatila a musela slíbit, že už to příště neudělám.

ty brďo Helenko to je síla sežrat jen tak málo chipsů , a je z toho takový poprask . Často vídám v supermarketech jak děti sedící na vozejku jedí rohlík dokonce i oplatky které jim jejich maminky podají z regálu a nic se neděje než dojdou k pokladně mají snědeno je kamera nebere , tebe si asi vzala na mušku že ses ji zdála podezřelá ?

zakrývala jsem svým tělem ostatní nakupující :-)

z toho si nic nedělej. Já jsem jednou dostala k svátku bonboniéru a ta byla zespodu neznatelně napáraná a v ní jen pár bonbonů. Vzhledem k tomu, že mi ji dala stará paní, která si toho asi nevšimla, tak jsem držela pusu.