Čas bramborových natí

...sotva kdy ještě ucítím, ale ty brambory z popela, ty jsem letos mohla mít, když se pálil klest. Ovšem, kdo by to do noci hlídal, tak jsme ohniště ulili. Naposledy jsem z nich totiž měla uhlí. Doporučuji každou zvlášť zabalit do alobalu.

Připomnělo mi to když jsme jako děti chodili na brigádu. Každý dostal úsek který musel vysbírat a za traktorem zapojený čert nám neustále přiorával nové řádky. Čaj byl na poli ve velkých termoskách horký. V poledne přijel předseda a přivezl spoustu buřtů a chleba. mi si je opékali nad ohýnkem. Tuhle idilku už dnešní děti neznají. Dnes by se za to honilo po soudech za zneužití dětí a my jsme se těšily na sběr brambor a vůbec nám nevadilo, že musíme pracovat.

Uložené brambory a cibule ve sklepě? Ani náhodou. U nás se teprve objednávaly. A zima, že může začít? Taky ani náhodou. Kdybych byla vládní činitel, zimu bych zakázala. Naštěstí má být hezký podzim. Každý podzim jsme tu pálili nějaké klestí. Brambory jsme sice nepekli, protože byly buď tvrdé, nebo spálené. Ale zato ty buřtíky na klacku! Letos si netroufneme ani škrtnout sirkou. Přistože trochu zapršelo, stejně je všechno suché jako troud. Doháníme to grilováním, i když je to trochu "masňácký"

Čas bramborových natí je vzpomínkou na dobu mládí nikoliv na současné dění. :-)

Vzpomínka chybí. Nebyly pole, nebyly ani natě, nebyly ani opečené brambory. Jsem holt u chudého, museli jsme vzít zavděk buřty :-)

zrovna včera odpoledne jsme je z popela krásně upečené jedli samozřejmě jsme k nim měli i kousek kuřecího. Jinak ve sklepě 2 metráky jsou uskladněné a cibule taky brambory letos náš statek prodával za 600Kč za metrák jsou krásné a myslím si že i levné