Přestavba jádra, neboli čurbes na entou.

...neboli čurbes na entou- to znám a po pravdě řečeno, i když by tu mnohé ještě bylo potřeba, tak s věkem se toho už bojím. Vzpomínám na dobu, když jsme byli mladší a třeba i měli možnost nějakou opravu nebo modernizaci tady starým zajistit, jak se tomu tvrdošíjně bránili. No a při pomyšlení, že mne to možná čeká, jinak mi baráček brzy spadne na hlavu, tak mne jímá hrůza. Když se něco dělá tzv. svépomocí, podle času fachmanů v rodině, tak jsou prostoje. Ale oni jsou, nečekané, i když jakékoliv práce zadáte firmě. Nevyberete si.
Tak ti, Růžo, držím palce, ať to překonáš, to už u tebe bude definitivně všecko v cajku.

Tak pro tohle mám pochopení. Mám ještě v živé paměti, když jsme před pěti lety předělávali koupelnu a bourali nový vchod do ní. A to jsme měli špičkového zedníka. Budeš mít z toho ale velkou radost, až to bude hotové.

Přeji brzký konec rekonstrukce.

Já jsem tak velkou přestavbu bytu vzdala. Ten, kdo ho bude obývat po nás, by určitě s mou představou spokojený nebyl a já už jsem si za těch bezmála 50 let na jeho nevýhody zvykla (k vaně je přístup prostorem o 38 cm "šíře"- oblékám se tudíž v předsíni). Horší to bylo s podlahou v kuchyni, ze které se odlupovaly PVC čtverce a manžela ta podívaná nechávala v klidu. Sehnala jsem si podlahářskou firmu, vybrala pěkné lino a teď spokojeností jen vrním. Otlučené rámy sedmi dveří jsem natřela sama, stejně tak papundeklové jádro latexem, jen starou linku jsem svěřila k natření lakýrníkovi. Šikulka, co?

Přidala jsem pár kytiček pro potěchu oka.

no nádherně ti to kvete !!!!!

...a každý pohled na ty nádherné květy potěší!