Kutná Hora
Kutná Hora
Kutná Hora je spojená s dolováním stříbra. Ve třináctém století se zde těžila 1/3 celkové produkce stříbra v Evropě. Ale již v 10 století se v Milíně (významné místo Slavníkovců), razily stříbrné denáry. Surovinovou základnu tvořila pravděpodobně povrchová ložiska stříbrných rud.
V roce 1142 byl velmožem Miroslavem z Cimburka (významný šlechtic z okruhu kráke Vladislava II) v blízkém Sedlci založen cisterciacký klášter, jako první klášter toho druhu v Čechách.
První zmíňky o zdejších nalezištích pochází z roku 1260. Podle legendy bylo stříbro nalezeno mnichem Antonínem, který pracoval na vinici a po těžké práci si zdříml, u jeho hlavy vyrostly tři stříbrné pruty, mnich místo označil kutnou a nález oznámil v klášteře.
Na konci vlády Přemysla Otakara II vznikl název původní hornické osady Cuthna Antiqa- Stará Kutna.
Roku 1290 vznikla stříbrná horečka a vyrostlo městečko horníků. Město se stalo královským a mělo mnohé výsady.
Ve 13 století se díky velkkým zásobám stříbra se stalo město významným. Kolem roku 1300 král Václav II, vydal Královské horní právo, na jehož základě si král zajišťuje podíl z dolování tzn. urburu. Ve 13 století byli povoláni vlašští mincíři, aby tu razili pražské groše. Protože groše byly bílý jak padlý sníh, začalo se jim říkat zmrzlíci. Tak vznikl taky Vlašský dvůr s přízemními dílnami mincířů. Protože stoupl význam Kutné Hory, byl zde vystavěn palác pro krále Václava IV a v něm i český sněm. 18.1.1490 na podnět mistra Jeronýma mistra Jana Husa vydal král Václav IV Dekret kutnohorský, jimž se upravovalo hlasovací právo na pražské univerzitě, tak že češi měli tři hlasy a cizinci jeden.
Ve Valšském dvoře byla i kaple s rozsáhlýmy sklepy ve kterých se ukládalo stříbro. Sklepy byly opatřeny silnými zámky a mimo jiné tam byl nápis Noli me tangere! ( Nedotýkej se mě!). Kvůli stříbru byl Vlašský dvůr obehnaný mohutnou hradbou s cimbuřím. Kutná Hora díky stříbru byla nejbohatší město království, takže si mohlo dovolit honosnou stavbu katedrály svaté Babrbory, patronky havířů, ta však byla podřízená farnímu kostelu svatého Jakuba.
Jak na Horách Kutných utonul Osel
K dolům, které dávaly kutnohorským nejvíce stříbra patřil i důl zvaný Osel.
Osel byl horníkům nejmilejší, protže dávál nejvíce třpitivého kovu.Vzhlíželi k němu a pronášeli slova starého proroctví
Dokud bude Osel řváti,
Hora bude v štěstí státi.
Osel sestárl, přestál mnoho lidských věku. Rozdal svoje bohatství a blížil se pomalu jeho konec. Horníci kutali v jeho útrobách a časem i v místech kde už začala prosakovat voda. Jednoho dne prokopli horníci stěnu ze které se vyvalila voda, Uchvátila jedenáct horníku a jen třem se podařila se zachránit, osm jich utonulo. Zpráva o neštěstí se roznesla po Horách Kutných. Lidé spěchali, aby zalitý důl Osel zachránili. Ale všechno bylo marné a důl Osel navždy zmizel ve vodách. Tak se naplnilo staré proroctví.