Popeleční středa
autor: Míša | zdroj: Víra.cz
Něco málo z historie Popeleční středy
V období raného křesťanství existovala praxe veřejného pokání po spáchání těžkého hříchu. Kajícník byl na začátku Postní doby biskupem vyzván, aby zahájil uložené pokání. Oblékl se dokajícího roucha a hlavu si posypal popelem. Obřadně byl vykázán z kostela a před vchodem až do Velikonoc žádal křesťany o modlitbu. Instituce veřejného pokání se ještě před koncem prvního tisíciletí postupně vytrácela, avšak výmluvné gesto kajícího sypání popela na hlavu se začalo uplatňovat u všech účastníků bohoslužeb.
Papež Urban II. doporučil tento obyčej na Beneventské synodě 1091 pro celou církev. Mužům se popel sypal na hlavu, ženy kvůli povinnému závoji byly popelem znamenány na čele ve tvaru křížku. Zvláštní modlitba pro žehnání popela se objevila až v 11. století. Předpis, podle kterého má být použit popel ze svěcených ratolestí Květné neděle předchozího roku, pochází až z 12. století.
Prach jsi a v prach se obrátíš
Popeleční středa je dnem přísného postu (půst od masa a půst „újmy“ - jen jednou za den úplné nasycení).a připomínkou pomíjivosti pozemského života. Znamenání popelem tzv. Popelec doprovází udělovatel slovy: Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš . Katolický křesťan je takto veden, aby zůstal nezávislý na skutečnostech pomíjivých a věnoval pozornost hodnotám trvalým – duchovním.
Postní doba
Velikonocům předchází čtyřicetidenní přípravná doba - tzv. Postní doba.
Popeleční středa - 1. den půstu: (46 dní před Božím hodem velikonočním) - začátek posvátné doby postní
Popeleční středa se datuje do 6.-7. století. Tehdy byl začátek postního období přeložen ze 6. neděle před Velikonocemi na středu, která jí předchází, aby se z postní doby vyčlenily jednotlivé neděle, protože ty nejsou chápány jako postní den.
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Kdo dnes bude prát prádlo, tomu pak stejně zůstane po celý rok špinavé.
Kdo dnes peče chléb, tomu tento den při pečení pomáhá sám Pán Bůh se všemi svatými.
Kdo se dnes napije svěcené vody či kořalky, bude v létě ochráněn před komáry.
Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok nato běží.
Přadleny říkaly: „Škaredou středu nerada předu, ráda spím, co je kde dobrého, všechno sním.
Komentáře
Komentáře může přidávat jen registrovaný uživatel
Přihlásit se / registrovatCo se týče starých zvyků ty se u nás dodržují. Nedá se říct,že by vnoučata měli něco proti nim. Naopak si je pamatují. Na ostaky se pekli koblihy a budou se péct i jidáše plést pomlásky, u nás se říká binovačky, na Moravě tatary.. Staré zvyk nemají mnoho společného s křesťanstvím. To přebíralo zvyky od pohanů a uzpůsobyli si je po svém, už jen ukřižování Ježíše by muselo trvat 14 dní, protože velikonoce jsou pohyblivý svátek a tak i pašijový týden je každý rok jiné dny.
Jen doufám že pranostika na sv, Petra se nevyplní..Když mrzne na svatého Petra nastolení,
bude mrznout čtyřicet dní bez prodlení.