Vzpomínky na minulost
Nechci se tu nikoho dotknout, ale mládenci a panny se na tomto webu nepochybně nevyskytují, takže si všichni určitě rozumíme, když řeknu, že člověk v létech má jen krátkou budoucnost, ale zato dlouhou minulost.
Ale ona je minulost, ta skutečná, mnohem delší, třeba staletá. Tak mne napadlo, zabývá-li se tu někdo dávnou historií svého rodu, svými předky a vůbec historií obyčejných lidí. Ta je, mimochodem, mnohem pravdivější, než ta, co je uváděna v dějepisných učebnicích. A nejen tam.
Já se kupříkladu už řadu let zabývám (spolu s jinými věcmi) genealogií našeho rodu a mám své předky zjištěné zatím až do počátku 3. třetiny 17. století.
V souvislosti s tím jsem už po dlouhá léta členem České genealogické a heraldické společnosti v Praze. Také jsem si dal udělat rozbor své DNA, mám sepsanou rodovou kroniku. Pořád se snažím pokračovat dál do minulosti.
Rovněž mám v USA bratrance s rozsáhlým potomstvem. Upozorňuji, že tímhle nemám pokažený kádrový profil, protože jeho předek, bratr mého předka, odešel do Ameriky již někdy před polovinou 19. století, takže neemigroval přes ostnaté dráty za železnou oponu. Nalezli jsme se právě přes ta genealogická zkoumání a občas si píšeme.
Je toho na vyprávění spousta, vyplnil bych tím celý prostor 60K, takže to tu jen tak "nanáším", jak se dříve říkalo.
Má někdo podobné zájmy?
Komentáře
Komentáře může přidávat jen registrovaný uživatel
Přihlásit se / registrovatJe mnoho písemností, kde je možno, či spíše nutno pátrat, protože matriky mnohdy zdaleka nestačí, ale začněme matrikami. Ty jsou vedeny na matrikách u jednotlivých obecních zastupitelstev, pokud jsou tím pověřena. Tam se dostanete těžko, protože platí zákon o ochraně osobních údajů (GDPR). Ale Vy se stejně budete zabývat tzv. mrtvými matrikami. To jsou takové, ve kterých je pro matriky zemřelých poslední zápis před 75 lety, u matrik narozených a oddaných před 100 léty. Ty jsou uloženy, vesměs v digitalizované podobě ve státních/oblastních archivech, příslušných podle "obcí". Tak např. v Praze, Plzni, Zámrsku atd. Všechny archivy se kompletně najdou na webové stránce ministerstva vnitra. Vezmete tedy nejstarší zápis z vašich podkladů - mělo by to být nejspíše něco Vašeho dědečka/babičky, kupř. oddací list apod. a podle místa jejich bydliště (to je nejjednodušší případ), si na stránkách MV najdete příslušný archiv. Připojíte se na jeho webovou stránku, tam objevíte, jak je agenda matrik a jiných písemností organizována a pak už záleží na Vaší vytrvalosti a důvtipu. Až se Vám podaří otevřít první matriku (tu správnou, která byla vedena pro obce , kde se Váš děda oženil), můžete se pustit do boje s rukopisy velebníků a velkou řadou dalších počátečních potíží. Když vydržíte, jistě "chytnete slinu" a jednoho dne bude vítězství Vaše - dostanete se třeba až do začátku 17. stol. Hlavně musíte hledat pravdu a ne, co si přejete najít.
My Heritage vlastní, tuším, Mormoni, ale tam bych do minulosti nepátral. Takových jmenovců je po světě spousta a narazit na skutečného příbuzného je opravdu náhoda. To Vás, alespoň ze začátku, může snadno zavést do nesmyslna. A každá chyba je vlastně výhybka, přehozená na jinou kolej.
Vy to časem jistě zvládnete. Já jsem před léty začal jako laik a postupně jsem se to naučil.
Udělat školení v mezích 60k je nemožné, protože by se to sem prostě nevešlo. Ale archiváři jsou vesměs velice vstřícní a rádi pomohou či poradí. Také ČGHSP myslím pořádá kurzy, ale teď zrovna nevím, jaká je situace a má k dispozici různou literaturu - slovníky, učebnice starých písem a mnoho dalších, kterou si tam lze koupit. Rovněž se tam lze o lecčems poradit, a to i s jinými nadšenci, jako jste Vy. Zadejte si do I-netu Česká genealogická a heraldická společnost a dostanete se na její web. Obdobně i pro tu Moravskou.
Držím palce!!!!!!
myslím, že si nezasloužím obdiv, protože genealogie je jedním z více mých zájmů, kterými se, při svém věku zabývám řadu let. A za ta léta se člověk prostě stihne hodně naučit. Jen se podívejte, milí přítomní i přítomné, co všechno zcela samozřejmě znáte a dovedete. Všichni za to zaslouží spravedlivé uznání. A proto se tu scházíme, abychom se nejen pobavili na pozadí všedních starostí, ale abychom využili jedinečných znalostí a zkušeností těch ostatních (poněkud přezrálých) kamarádů a kamarádek. Hlavně, aby nás tu bylo co nejvíc.
A tak toho hned využiji:
Se ženou často pečeme chleba. Pěkně ručně. Máme jej "vymakaný". Nedávno žena dostala darem domácí pekárnu. Já ji považuji spíše za degradaci šikovnosti. Ale nešť. Jíst se to dá. Před několika dny žena vyoperovala z pekárny chléb, do kterého jsme použili normální, nikoliv sušené droždí. Horní kůrka byla od střídky oddělená velkou bublinou. Na samotném chlebu bylo vidět, že při pečení napřed vyběhl až nahoru, pak zase klesl a nakonec zase normálně vyběhl (trochu níž) a normálně se dopekl. Já se domnívám, že droždí nebylo dostatečně rozmělněno/rozptýleno a v mouce udělalo skupiny drožďových drobečků. Nemáte s tím někdo zkušenost?
Suroviny: tři 1/4litrové hrnky hladké mouky (já dala dva hl. pšeničné a jeden hl žitné celozrné).
jedna střední předem usmažená cibule, vychladlá.
jeden hrnek vody
asi deko soli ( záleží jak kdo rád slaný, já solím míň)
lžička cukru
dvělžičky drceného kmínu
sáček sušeného droždí ( já dala třičtvrtě kostky čerstvho droždí noli, ale bude stačit asi 2dkg )
Do mísy jsem nasypala mouku udělala důlek do něj dala lžičku cukru droždí, zalila trocho vody a pohodila trochu mouky nechala stát asi 5 minut, přidala zbytek vody a zamíchala (vodu podle potřeby, taky jsem musela trochu přidat, těsto má být tužší, ale né tuhé). Promíchat jen tollik, aby nebyly v těstě ostrůvky suché mouky. Neni třeba vymíchávat do hladka. Nechat kynout 8 -12 hodin ( já zadělala večer). Ráno jsem těsto vyklopit na pomoučený vál a roztáhnout na obdélníkovou placku, tu přeložit z vrchu dolu a ze spoda nahoru, pak zleva do prava, pomoučit přikrýt a nechat kynou3/4 hodiny. Potom zapnout troubu na 24 stupňů dát do ní pekáč s pokličkou a nechat prohřát cirky 15minut. Těsto po 3/4 hodině znovu roztáhnout a přeložit jako předešla jen si ho vytvarovat jak se líbí , buď do veky nebo čtverce a znovu přikrýt nechat ještě kynout 15minut ( já si večku dala na pečící papír, ale nemusí být). Po čtvrt hodině vyndat pekáč , dát do horkého chleba ( já ho potřela vodou a pak ho dala do pekáče i s pečícím papíre) a péct 3/4 hodiny pod pokličkou, pak pokličku sundat a znova péct 15 minut ( já po vyjmutí potřela vodou aby se bochníček leskl).
V závorkách je co jsem si přidala a v receptu nebylo.
Je možné přidat olivy, různá semínka a podobně.
Pivní chléb
100 g celozrnná mouka + 200 g pšeničná hladká
cca 400 ml piva – těsto musí být řidší
1 lžička soli
1 lžička jedlé sody
Těsto nechat 10 min odležet, pak do moukou vysypaného pekáčku
Do trouby, vyhřáté na 180 st.C
Péci 45 – 50 min., pak 5 min dopékat na vyšší teplotě cca 220 st.C
Je to v mnoha zemích dál na západ od našich hranic, oblíbená rychlovka. A dobrá.
Všem zdejším děvčatům i jejich blízkým přeji dobrou chuť.