Vzpomínky na minulost

Měla už jsem částečně zpracovaný ten náš rodinný "strom" do poloviny 19.stol. podle křestních a oddacích listů, které se zachovaly. S chutí jsem na něm zapracovala, když mne o to požádal vnuk, tehdy student gymnázia. měli to zadáno ve škole za úkol. V dalším bádání už mám ale problémy, vím, že je možné přepisy z archivů najít i na internetu, ale nevím, jak do toho. Už jsem zareagovala kdysi i na webu i60, kde se také objevil článek na toto téma, že by bylo dobré nějaké menší školení pro zájemce, ale vyšumělo to, stejně jako při přednášce o geneaologii v naší knihovně. Uvítala bych tudíž i nějaké informace od Tebe, jako odborníka. Hodně jsem se zajímala o osudy svého děda, který byl v naší rodině uznávanou osobností (nar.1895 ve Velkých Bilovicích jako jeden z četných Osičků), italský legionář, mám i jeho foto v uniformě na lyžích někde v Alpách, kterého jsem se dopídila po kontaktování bilovického muzea. Jeho matka a dvě sestry také emigrovaly do Argentiny, psávali jsme si s nimi i s jedním z jejich synů Francisco Bicanem, bylo to moc zajímavé.

Kdysi ještě na staré šedesátce mě navedla na WEB SITE- MYHERITAGE asi Zorka nejsem si jistá tak od té doby mám rodokmen založený a doplňuji právě narozené pravnučky do rodokmenu. Také mě to strašně bavilo . Předky mám jen po stařečky. V pátráních po dávných předcích je to velmi obtížné tento web je zdarma ale pro jeho další rozšíření je nutné zaplatit a ne málo. Takže jen doplňuji narození a úmrtí. Kapacita fotografií které lze na web vložit je dostačujicí asi kolem 400 kusů takže to bohatě stačí. Jestli moje děti nebo vnoučata a pravnoučata budou chtít pokračovat a pídit se po dalších předcích tak můžou.

Milá děvčata, máte už nějaké ty zkušenosti, tak jenom něco do začátku. Pro skutečně úspěšné a korektní sestavování rodokmenů je potřeba hodně znát. Je sice hodně odborníků, kteří se v podstatě živí vytvářením fundovaných rodokmenů, ale nejsou laciní. Tak zatím se tudy neubírejte. Časem v nouzi, bych mohl zkusit sehnat někoho, kdo by Vám pomohl překonat nějaké to úskalí, dané obtížnou čitelností nějakého zápisu. Ale to zatím nechme.
Je mnoho písemností, kde je možno, či spíše nutno pátrat, protože matriky mnohdy zdaleka nestačí, ale začněme matrikami. Ty jsou vedeny na matrikách u jednotlivých obecních zastupitelstev, pokud jsou tím pověřena. Tam se dostanete těžko, protože platí zákon o ochraně osobních údajů (GDPR). Ale Vy se stejně budete zabývat tzv. mrtvými matrikami. To jsou takové, ve kterých je pro matriky zemřelých poslední zápis před 75 lety, u matrik narozených a oddaných před 100 léty. Ty jsou uloženy, vesměs v digitalizované podobě ve státních/oblastních archivech, příslušných podle "obcí". Tak např. v Praze, Plzni, Zámrsku atd. Všechny archivy se kompletně najdou na webové stránce ministerstva vnitra. Vezmete tedy nejstarší zápis z vašich podkladů - mělo by to být nejspíše něco Vašeho dědečka/babičky, kupř. oddací list apod. a podle místa jejich bydliště (to je nejjednodušší případ), si na stránkách MV najdete příslušný archiv. Připojíte se na jeho webovou stránku, tam objevíte, jak je agenda matrik a jiných písemností organizována a pak už záleží na Vaší vytrvalosti a důvtipu. Až se Vám podaří otevřít první matriku (tu správnou, která byla vedena pro obce , kde se Váš děda oženil), můžete se pustit do boje s rukopisy velebníků a velkou řadou dalších počátečních potíží. Když vydržíte, jistě "chytnete slinu" a jednoho dne bude vítězství Vaše - dostanete se třeba až do začátku 17. stol. Hlavně musíte hledat pravdu a ne, co si přejete najít.
My Heritage vlastní, tuším, Mormoni, ale tam bych do minulosti nepátral. Takových jmenovců je po světě spousta a narazit na skutečného příbuzného je opravdu náhoda. To Vás, alespoň ze začátku, může snadno zavést do nesmyslna. A každá chyba je vlastně výhybka, přehozená na jinou kolej.
Vy to časem jistě zvládnete. Já jsem před léty začal jako laik a postupně jsem se to naučil.
Udělat školení v mezích 60k je nemožné, protože by se to sem prostě nevešlo. Ale archiváři jsou vesměs velice vstřícní a rádi pomohou či poradí. Také ČGHSP myslím pořádá kurzy, ale teď zrovna nevím, jaká je situace a má k dispozici různou literaturu - slovníky, učebnice starých písem a mnoho dalších, kterou si tam lze koupit. Rovněž se tam lze o lecčems poradit, a to i s jinými nadšenci, jako jste Vy. Zadejte si do I-netu Česká genealogická a heraldická společnost a dostanete se na její web. Obdobně i pro tu Moravskou.
Držím palce!!!!!!

Causo obdivuji vaše znalosti ,opravdu smekám a určitě jste asi nejen mě poradil díky moc.

Milá Růženko,
myslím, že si nezasloužím obdiv, protože genealogie je jedním z více mých zájmů, kterými se, při svém věku zabývám řadu let. A za ta léta se člověk prostě stihne hodně naučit. Jen se podívejte, milí přítomní i přítomné, co všechno zcela samozřejmě znáte a dovedete. Všichni za to zaslouží spravedlivé uznání. A proto se tu scházíme, abychom se nejen pobavili na pozadí všedních starostí, ale abychom využili jedinečných znalostí a zkušeností těch ostatních (poněkud přezrálých) kamarádů a kamarádek. Hlavně, aby nás tu bylo co nejvíc.
A tak toho hned využiji:
Se ženou často pečeme chleba. Pěkně ručně. Máme jej "vymakaný". Nedávno žena dostala darem domácí pekárnu. Já ji považuji spíše za degradaci šikovnosti. Ale nešť. Jíst se to dá. Před několika dny žena vyoperovala z pekárny chléb, do kterého jsme použili normální, nikoliv sušené droždí. Horní kůrka byla od střídky oddělená velkou bublinou. Na samotném chlebu bylo vidět, že při pečení napřed vyběhl až nahoru, pak zase klesl a nakonec zase normálně vyběhl (trochu níž) a normálně se dopekl. Já se domnívám, že droždí nebylo dostatečně rozmělněno/rozptýleno a v mouce udělalo skupiny drožďových drobečků. Nemáte s tím někdo zkušenost?

dělám bez pekárny v troubě jednak je dřív upečený a je chutný zadělávám pouze se sušeným droždím .Nic nevážím Nasypu do mísy 3 hrnky obyčejné hladké mouky, 1 malou lžičku sušeného droždí, 1 nebo 2 lžičky drceného kmínu sůl. Zamíchám vařečkou a přidám 1,5 hrnku vody s trochou cukru . Zamíchám , aby se těsto spojilo, přikryji utěrkou a nechám do rána kynout. Ráno zapnu troubu na 200 vložím nahřát ohnivzdornou misku pak do ní dám vypracovanou a vykynutou šišku chlebového těsta. Přiklopím a peču na 200 st asi 30 minut pak poklici sundám a peču dalších 15 minut. Někdy do těsta přidávám trochu škvarků, jindy do růžova usmaženou cibulku , někdy místo hl .mouky dávám žitnou. Taky je dobré přidat do těsta různá semínka . Poslední dobou jak se mouka zdražila tak jsem si začala kupovat půlku krájeného chleba v krámě. I když doma upečený je lepší.

Růženko, to ní tak jednoduše, že to snad někdy i vyzkouším. Pekárnu jsem nikdy doma mít nechtěl jako "další krám" co pak jen překáží, ale trouba doma je, tak (pokud to fakt někdy risknu) snad nebudu taky za troubu ;-) Chleba mám rád a ty kupované nějak nejsou to, co si pamatuji...

V roce 2O13 tady na stránky dala podobný recept Akimoro je dohledatelný a v komentářích je i ten můj a asi i dalších dovolila jsem si ten akimoro recept okopírovat a vložit sem .
Suroviny: tři 1/4litrové hrnky hladké mouky (já dala dva hl. pšeničné a jeden hl žitné celozrné).

jedna střední předem usmažená cibule, vychladlá.

jeden hrnek vody

asi deko soli ( záleží jak kdo rád slaný, já solím míň)

lžička cukru

dvělžičky drceného kmínu

sáček sušeného droždí ( já dala třičtvrtě kostky čerstvho droždí noli, ale bude stačit asi 2dkg )

Do mísy jsem nasypala mouku udělala důlek do něj dala lžičku cukru droždí, zalila trocho vody a pohodila trochu mouky nechala stát asi 5 minut, přidala zbytek vody a zamíchala (vodu podle potřeby, taky jsem musela trochu přidat, těsto má být tužší, ale né tuhé). Promíchat jen tollik, aby nebyly v těstě ostrůvky suché mouky. Neni třeba vymíchávat do hladka. Nechat kynout 8 -12 hodin ( já zadělala večer). Ráno jsem těsto vyklopit na pomoučený vál a roztáhnout na obdélníkovou placku, tu přeložit z vrchu dolu a ze spoda nahoru, pak zleva do prava, pomoučit přikrýt a nechat kynou3/4 hodiny. Potom zapnout troubu na 24 stupňů dát do ní pekáč s pokličkou a nechat prohřát cirky 15minut. Těsto po 3/4 hodině znovu roztáhnout a přeložit jako předešla jen si ho vytvarovat jak se líbí , buď do veky nebo čtverce a znovu přikrýt nechat ještě kynout 15minut ( já si večku dala na pečící papír, ale nemusí být). Po čtvrt hodině vyndat pekáč , dát do horkého chleba ( já ho potřela vodou a pak ho dala do pekáče i s pečícím papíre) a péct 3/4 hodiny pod pokličkou, pak pokličku sundat a znova péct 15 minut ( já po vyjmutí potřela vodou aby se bochníček leskl).

V závorkách je co jsem si přidala a v receptu nebylo.

Je možné přidat olivy, různá semínka a podobně.

S mojí ženou pečeme chleba podobného složení, jenom to kynutí stihneme suma sumárum za nějaké 2 hodiny. Abych tuto "historickou" stránku obohatil, připojím pro zajímavost pivní chleba, jak jej někdy dělám já.

Pivní chléb
100 g celozrnná mouka + 200 g pšeničná hladká
cca 400 ml piva – těsto musí být řidší
1 lžička soli
1 lžička jedlé sody
Těsto nechat 10 min odležet, pak do moukou vysypaného pekáčku
Do trouby, vyhřáté na 180 st.C
Péci 45 – 50 min., pak 5 min dopékat na vyšší teplotě cca 220 st.C

Je to v mnoha zemích dál na západ od našich hranic, oblíbená rychlovka. A dobrá.

- dík,ukládám si..v létě na chatě se může hodit..

Chleba jsem si upekla, díky. Ale chleba si peču doma kdykoliv mám čas a chuť a receptů mám několik.

s pivem chléb neznám vyzkouším . Pivo má být 12 stupňové nebo Plzeň , nebo bez alkoholu ? Abych pak po konzumaci krajíce chleba nebyla trochu pod vlivem...

pivem. Stačí to nejlevnější. Je škoda plýtvat na to drahými vícestupňovými pivy. Na alkoholu nezáleží, on se při pečení spolehlivě beze zbytku odpaří a chleba je zaručeně nealkoholický. S nealkopivem jsem to nezkoušel. On je důležitý ten kysličník uhličitý kvůli "vykvašení" (spolu s jedlou sodou) a ta pivní chuť. Ale neznám složení nealkopiva, kdo ví co v něm může být za přísady a teplo při pečení by mohlo nějak ovlivnit chuť chleba.

Všem zdejším děvčatům i jejich blízkým přeji dobrou chuť.

Při pečení je pivo potřeba, Budvar mi chutná víc, ale když není, piju ty Svijany.

kde jsou ty časy kdy jsem ráda pivo konzumovala dnes na značku nehledím používám ho někdy do tvarůžkové pomazánky ,někdy na vaření ,ale převážně dávám jako pasti na zahrádku pro slimáky ti se rádi opivňují značkou Litovel je to pro ty škodící mrchy rychlá smrtící pivní lázeň,

Deska sem dostal chuť na cmundu a když byly oškrabané brambory, tak sem se začal oblékat, že jedu pro česnek, který doma nebyl, při sedání na motorku, koukám a vidím česnek na záhonu. Neštěstí bylo zažehnáno a začalo za chvíli pečení výborné cmundy a přitom popíjení jednoho z piv od vnoučat. Po chvíli si říkám, "si starej dědek a nic nevydržíš" a když dopíjím litrovou láhev "Berounského jubilejního", mimochodem velmi dobrého piva, tak se kouknu na vinětu a tam obsah alkoholu 10,2%. V životě sem pivo s takovým obsahem alkoholu nezaznamenal a to jsem sběratel pivních víček jen od piv, která jsem ochutnal a mám jich kolem 2 tisíc.

Bramborák ten já můžu ,minule jsem těch brambor nastrouhala nějak moc tak jsem místo na pánvu dala všechnu směs do menšího plechu a upekla v troubě. Bylo to moc dobré. K to mu pivu tak tos byl opravdu po litru piva doslova opivený. A tvůj koníček sbírat víčka od piva je bezvadný a určitě skladnější než moje sbírka panenek .Od kdy víčka sbíráš ? Tos opravdu všechny vypil nebo jen ochutnal ?

tedy vy mi děláte chutě!! Od brambor mohu všecko, takže co nejdřív budu asi cmundit ;-)) .

Do nastrouhaných brambor přidávám nastrouhaný tvrdý sýr. Tak asi 1/3 objemu těch NASTROUHANÝCH brambor. Tedy jsou-li nastrouhaných brambor třeba 3 hrnky, pak 1 hrnek toho nastrouhaného sýra (nestlačeného). Varuji! My se ženičkou máme vždycky tendenci tak se nacpat, až je nám těžko. Tak poslední dobou už děláme těch bramboráků úmyslně jen málo, abychom tomu přecpání zabránili.