Kunětická Hora

Kunětická Hora

Taky mezi lidmi nazývaná Kuňka. Kopec nazývaný v minulosti Holá Hora, byl podle nálezů osídlen už v prehistorických dobách. Kronikář Hájek psal o vzníku hrádku, že byl založen roku 838 jistým Kunakem je znejvětší pravděpodobnost výmysl. Historický doklad o vsi Kunětické Hoře je z roku 1353 a hrad na Holé Hoře vyrostl o 70 let později.

V roce 1420 zikmundova vojska dobyla Hradec Králové a vyhnala všechny kališníky z města. Ti se pod vedením jejich kněze Ambrože shromáždily na Holé Hoře, kde se k nim přidali sedláci, uhlíři z lesů a rovin. Ambrož po jejich vyzbrojení táhl na Hradec odkud vyhnal zikmundovi žoldnéře.

Ukázalo se, že Holá hora je strategické místo, čehož využil Diviš Bořek z Miletína. Hrad byl už pod střechou v roce 1423. Po Žižkově smrti přešel na Zikmundovu stranu a za to přijal hrad do osobního vlastnictví. Po té šel hrad z ruky do ruky až posléze přešel do držení v roce 1513 Vilému z Pernštejna a byl na Kunětické Hoře otevřen první lom. Hora je čedičová a to je vynikající kámen na stavbu silnic. Pro horu i hrad to byl počátek zkázy, protože se tady lámal čedič až do 20 století. Náprava se nestala ani po návštěvě Františka I v roce 1820, který sice s úsměvem sliboval nápravu, ale nestalo se nic. Hrad i hora pod těžbou chátrali dál. Nezmohl nic ani Muzejní spolek Pernštýn, který žádal nového majitele Kunětické Hory a zámku Pardubicích Richarda Darsche von Wartinburg o zrušení lomu. Pán zrušení lomu sice slíbil, ale naopak těžbu zvyšil. Po zřícení ohradní zdi se Muzejní spolek Pernštýn obrátil ne na pána hradu ale na okrsní zastupitelství( dnešní okres), který uznal, že se v hoře může těžit dalších sto let a tak byly otevřeny další lomy. Nevůle lidí vyslovená na zemském sněmu i poslancem Adámkem, přiměla okresní zastupitele nepodporovat stavby silnic na, které by byl použit kámen z Kunětické Hory. A tak byl Rychard Darsche vo Wartinburg nucen lomy uzavřít.

Dá se řict, že Muzejní spolek Pernštýn zachránil Kunětickou Horu na poslední chvíli, a proto mohlo dojít ve 20 století k rekonstrukci. První plán navrhl Dušan Jurkovič, podle něj se pracovalo do 1936 a pak pokračovalo po válce, takže hrad byl otevřen pro návštěvníky.

Kunětické třešně

V době, kdy na Kunětické Hoře sídlil Pán Vilém s Pernštejna, se mu roznemohl synek Vojtěch. Strachoval se oněj Pan Vilém, s ním i děti s podhradí, na které byl Vojtíšek hodný, chodil si snimi hrát, a dělil se snimi o ruzné pamlsky. Není divu, že dětem bylo Vojtěcha líto. Dlouho přemýšlely, až se rozhodli Vojtíška navštívit.Ale co mu donést za dárek sami byly chudí, tak cestou přes sad natrhaly třešně a donesli je Vojtíškovi. Ten měl velkou radost a s chutí se pustil do třešní. Když doktor viděl s jakou chutí Vojtěch jí třešně, dovolil dětem docházet každý den na hrad a ty mu nosily třešně. Vojtěch se pomalu začal uzdravovat a počase si troufl vyjít na zahradu a později do podhradí.

Na památku uzdravení Vojtěcha se konali v Pardubicích každoročně slavnosti třešní. Ty časem zanikly, byly však ještě několikrát obnoveny.

Tolik pověst.

Čerpáno s knihy Veká kniha pověstí z českých hradů a zámků.