MALÁ SBĚRATELKA

Je dobře, že e jich nezbavíš. Byla by to škoda. Dělají ti radost a jsou nádherné. Vždycky jsem se těšila když jsi někde ukázala fotky panenek a nové přírůstky. Je to náročný koníček, ale krásný a dělá ti radost. Tak se ho drž.

chtěla jsem dát pár fotek které nafotila dcera ale nejde mi to tady umístit ve složce je mám ale jak najedu na přidat fotky tak bohužel . Je to záhada protože fotky které jsem fotívala já mi ze složky tady nahrát jdou

Moje pravnučky zatím o panenky moc velký zájem nejeví, asi je to tím, že se do jejich výchovy hodně zapojil táta - můj vnuk. Takže jsou to spíš malé inženýrky a badatelky. O mou sbírku evropských krojovaných panenek zatím projevila zájem dcera, takže taky neruším. Pro sebe si pořád hýčkám svou první mrkačku, miminko Bobyho, které jsem si koupila ke čtyřicátinám a látkovou vycpanou slečinku s tvrdou hlavičkou se zlatými cůpky a kloboučkem, které zase neodolala kdysi moje máti při pobytu v lázních Poděbradech. Ať žijí všechny tyto naše "úlety"!

Mám nový (tj.starý - zetěm repasovaný) počítač, ke kterému neumím zatím fotky přidávat. Později dodám.

Jani ráda se kouknu na ty krojované i další tvoje panenky nemužu si vzpomenout jestli jsi je tady před lety dávala nebo ne

s pomocí zetě mohu zase instalovat fotky. Tak tady máte ty moje panenky. Tu fešandu s mým vlastnoručním "modelem" už nemám, poslala jsem ji vnukově tchyni.

Jani jsou hezké nejkrásnější je ta v modrých šatech a ty krojované nemaj chybu

Na obrázku, kde to začíná táckem z rýnských vodopádů a plachetničkou na dřeváčku (tu si dcera přivezla z Holandska), se vzadu tyčí plastová madonka s lurdskou vodou, co jsem si tam kdysi natočila. Začínají panenky: rozdováděná Španělka, za ní trochu vykukuje lisabonská květinářka s košem na hlavě, ta velká s oranžovou plachetkou je Sicilanka z Palerma, pod ní se krčí zbožná Francouzka (má větší křížek na krku) z Chamonix, červenou zástěru má Švýcarka z Bernu, za ní kouká jen trochu deštníčku ze solné rakouské panenky asi z Bolzana a ten kousek ksichtíku v krajkách patří parádnici ze San Marina. Vedle ní v typickém kokrhelu copatá Holanďanka, ta ve fialovém pod ní s upířím mejkapem je Andořanka. Vedle ní sedí u svého díla belgická krajkářka, brýlatá babča z Antverp a za ní v typických tralalácích německá Gertruda a rakouský tyroláček z Hallstadtu, trochu ho zakrývá čepcem Lichtenštejnka. Na pokračující další fotce je Polák ze Sopot a pod ním irská máma s dcerou z Dublinu, samozřejmě v zeleném. Nad nimi skotský dudák v modrém a statný anglický Bobby v červeném. Ten pokukuje na vedle stojící blonďatou Norku, která mne jako první ve výloze v Trondheimu inspirovala ke sbírce. "Bezruká" něžná Chorvatka od vodopádů Krky skrývá v sobě malou skleničku. Vedle Norky jsou potom Laponci se sobíkem ze Švédska, koupené na Drottninggate ve Stockholmu a finský Laponeček sedící u ohýnku, ten je ze "sídla" dědy Santa Clause v Naapapirii (tak nějak se to píše) za polárním kruhem. Bokem stojí největší z panenek, pěkná Moravanka, co mi dcera přivezla z Luhačovic a malá roztomilá Slovenka v myjavském kroji, památka z dětství. V Maďarsku jsem marně pídila po panence, tak mám místo ní dřevěného kníratého Lájose coby otvírák na víno. Některé z panenek jsou mrkačky. Ty pěkné velké mušle jsem nasbírala kdysi v noci na pláži u Gibraltaru a prostřední největší koupila na Liparských ostrovech, šumí.
Původně byly ty panenky moje dárky máti z cest, měla je také vystavené za sklem. Jak jsem psala, tu velkou slečnu v bleděmodrém mém "modelu" už nemám, dala jsem ji vnukově tchyni.

tedy Jani celosvětová sbírka panenek to čumím ... A pamatovat si takhle všechny názvy míst kde jsi byla to teda musíš mít pamatováka jako hrom.Moje panenky ty jsou převážně od nás některé koupené jiné darované a jména ty nemají to bych si opravdu nezapamatovala ,ale vím od koho ty darované mám .Opravdu tvoje skoro celosvětová sbírka je super to se hned tak nevidí

ale bylo to fajn a jediné moje utrácení na cestách. Mám tu partičku panenek tady v obýváku pořád na očích a vždycky mi budou připomínat místa, kde jsem je kupovala. Třeba v Chamonix, jak mi prodavačka nabízela půlmetrovou a já vymáhala "petit". No a tu Španělku, tu jsem tam přece nemohla v Bobadille, kde jsem ji při přestupování zhlédla, nechat.