Muzeum kávy v Praze

Letošní velikonoční svátky provázelo počasí vskutku aprílové. Na Velký Pátek počasí příliš jarně nevypadalo, ale na Bílou Sobotu lákalo k procházce velikonoční Prahou občas vykukující sluníčko a skoro jarní teplo. Putování historickou Prahou jsme zakončily posezením v příjemné útulné kavárně, která je součástí COFFE MUSSEUM PRAHA.

Expozice pražského Muzea kávy je poklonou tradici kávové kultury od jejích počátků přes cestu staletími kolem světa. Sama expozice je jednoduchá, srozumitelná a barevná jako káva ve své subtropické domovině. Hned vedle vstupu do muzea roste kávovník, který každým rokem rozkvétá navzdory všem prognózám botaniků.

Historie kávy sahá do roku 525 n. l. kdy byla objevena v Etiopii. O objevu, poznávání účinků a vlastností kávy se traduje řada legend. Jedna z nich, která se udála kolem roku 850, vypráví o habešském pastevci koz Kaldim, který si povšiml, že jeho zvířata vždy neobyčejně ožijí, když se po celodenním pobytu na pahorkatinách napasou plodů z neznámého stále zeleného keře. Při bližším zkoumání rostliny objevil kávové bobule a také je ochutnal. O jejich příznivém účinku později hovořil i s opatem nedalekého kláštera a ten se je rozhodl vyzkoušet také. Ovšem v posledním okamžiku přesvědčen, že povzbudivé účinky kávových bobulí jsou dílem samotného ďábla, zrna vhodil do ohně. A díky této náhodě snad poprvé došlo k částečnému upražení kávy a uvolnění jejích aromatických komponent. Vůně kávových zrn dovedla opata nejen ke změně názoru, ale i a k rozhodnutí vyzkoušet kávu na mniších, žijících v klášteru. Při dalším experimentování s kávovými zrny přišel na myšlenku rozdrtit je a rozmíchat s vodou. Tento povzbuzující nápoj pak mniši pravidelně pili, aby déle vydrželi recitovat dlouhé modlitby.

Jiná legenda z 13. století hovoří o šejku Omarovi z Jemenu, knězi a lékaři, který byl vyhnán z rodné Mekky pro neshody s panovníkem. Na cestě jihem Arabského poloostrova si náhodně uvařil odvar z bobulí keříčků, nacházejících se v okolí tábořiště. Byl velmi překvapen jeho stimulujícím účinkem. Při své další pouti tento nápoj často podával nemocným a v krátké době se o jeho léčivých schopnostech dozvěděl i vladař. Ten se rozhodl udělit mu milost a vyzval ho k návratu do země. Zde mu byl časem vystavěn i chrám a popíjení kávy se postupně stále více rozšiřovalo i v okolí panovníka. Ať tak či onak, je příjemné, že byla káva objevena a rozšířila se po celém světě.

V roce 1000 n. l. vznikají první plantáže kávy. Do Turecka dorazila káva roku 1453. V roce 1585 se rozšířila do Indie a 1600-1615 byla dovezena do Evropy. První kavárna ve Vídni byla otevřena v roce 1685 a v Praze 1714. Káva je nejznámější a nejrozšířenější nápoj světa, který s oblibou konzumuje 90% světové dospělé populace. Každý všední den, všechny sváteční události jsou bez kávy nemyslitelné.

Součástí prohlídky musea je i promítání videa o kávě, které sleduje cestu zrnka z plantáže až do šálku v kavárně, výstavka reklamních plakátů a cukrárna Alchymista.

Retro cukrárna Alchymista byla v roce 2009 rozšířena a propojena s muzeem kávy, které seznamuje návštěvníky s historií pěstování kávy, výrobou kávovinových náhražek, historickými reklamními materiály o kávě, sbírkou dóz na kávu, s mlýnky, pražičkami a dalšími předměty týkající se kávy. V roce 2010 došlo k propojení celého prostoru s výstavními prostory galerie Scarabeus. Součástí tohoto komplexu je romantická zahrada ve vnitrobloku, která je zároveň součástí galerijní expozice pro exteriérové artefakty. Část zahrady s jezírkem a rybami je určena i pro posezení s konzumací pro hosty kavárny Alchymista. Ojedinělou zahradu, návštěvníci nazývají oázou velkoměsta. Galerii, cukrárnu a zahradu založila výtvarnice Kateřina Ebelová, Ph.D. V posledních letech se o provoz cukrárny Alchymista stará její dcera Mgr. Patricie Ebelová.

Pití kávy je potřebou a rituálem zároveň. Svým aroma, kdekoli vytváří jedinečnou atmosféru. Je výjimečným a jedinečným aktem, příležitostí k setkávání, vůní ranního probuzení, odpolední siesty a v neposlední řadě při posezení s knihou.