Jak jste si nás vychovali takové nás máte.

Tak jsem napsala texst a svou hloupostí jsem si ho smazala, nu což začnu znova.
Včera zpívala Stará parta písníčku o vztahu rodičů a dětí. Rodiče si stěžovali  na své děti a ti jim odpovídali ,, Jak jste si nás vychovali takové nás máte".
V písničce je hodně pravdy. Když se děti vychovávají k poctivosti, pravdomluvnosti,úctě ke stáří, vidí příklad doma, rodina klade důraz na vzdělá jako na bohatství a úlohu peněz dá do kolonky méně důležté, tak se od zvyklostí rodiny příliš neodchýlí ani v téhle době.Když ovšem rodiče kladou peníze na první místo, tedy nejdůležitější součást života tak ve výsledku spláčou nad výdělkem. Od pradávna se vždycky mladí museli starat o své rodiče. Někdo se staral líp jiný hůř. Někdy se sepisovali smlouvy o vejminku. Ani tady nebyla záruka, že děti dodrží co je ve smlouvě napsané . Ale když děti vyděli doma, že se jejich rodiče dobře starají o své rodiče, tak děti tu úctu ke stáří vstřebávali nenásilnou formou až do dospělosti a pak brali povinost postarat se o své rodiče jako samozřejmost.I dnes můžeme najít takové rodiny,jen je třeba se rozhlédnou. Lidé slušní i hamižní a sprostí tu byli vždycky, jen o těch slušných se nemluví. Oni nestojí o zvláštní pozornost, protože pro ně je slušnost samozřejmostí. Nejsou to křiklouní, aby na sebe upozornili. Stojí vpozadí a slušnost jim nedovolí se do sporů mýchat. Raději ustoupí než by se dohadovali s neurvalcem.
Je zvláštní jak takový dobře cílený texst písně může člověka donutit k zamyšlení.