Zdechovický zámek ( 6 )

Je po volbách, 13. října 2014 a zámeckou chodbu stále nemáme. Začínám mít podezření, zda zpráva o zdechovické podzemní chodbě nespadá svým vznikem do období „myslivecko-latinského“. Je to zvláštní, že se mi do práce spojené se zámkem připletou vždycky nějaké volby. Na základě dalšího tipu začínáme odpoledne měřit další profil, v celkovém pořadí už páty, za mostkem přes Červený potok v severní části zámeckého parku. Profil je dlouhý asi 200 metrů, měřím ho po částech asi na sedmkrát, hloubka měření nám vychází asi na 18 metrů, to by mělo bohatě stačit. Práce jde rychle, terén je čistý. Až když se blížíme k rybníčku, aparatura signalizuje jakýsi objekt v zemině pod námi, ale je půl páté, musíme končit, brána parku se zavírá, park zůstane průchozí jenom pro pěší. Na místo nálezu dávám dřevěný kolík a odjíždíme. Doma mě napadá, že bych se měl na tohle zajímavé místo podívat s magnetometrem, jak se v tomto místě chová zemské magnetické pole. Teritorium zdechovického zámku je na nálezy neobyčejně bohaté, ukrývá nálezy z doby Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, ale také třeba nálezy z doby Leonida Iljiče Brežněva. Laik by si mohl myslet, že více ceněny bývají nálezy z doby novější, často jsou odváženy třeba v doprovodu za zvýšených bezpečnostních opatření (posledním nálezem tohoto druhu byla protitanková mina), zatímco bronzový náramek z dob mnohem dávnějších si může archeolog odvézt v kapse a nikdo o tom neví, ve skutečnosti obvykle ale opak bývá pravdou. Co se asi skrývá pod dnešním nálezem? Vracím se na místo asi za tři dny, kolík nikde. Podle zanechané stopy tudy projel vedoucí údržby Obecního úřadu s mulčovačem. Park má 16 hektarů, ale cesta mulčovače vedla právě tudy. Řidič samozřejmě přes mulčovací zařízení které tlačí před sebou kolík neviděl, řádně ho sešrotoval a rozmíchal se zelenou břečkou která ze zmulčované trávy zůstává, takže jsem z kolíku nenašel ani tříštičku. Nakonec, nic moc se neděje, trochu jsem si ono místo ještě pamatoval. Opodál zapínám a seřizuji magnetometr a blížím se k nálezu. Magnetometr se chová celkem poslušně, ale v místě nálezu jde výchylka ručky měřícího přístroje udávající sílu zemského magnetického pole hodně nahoru. Zkouším to znovu, stejný výsledek. Máme tedy co do činění s něčím kovovým, nejspíš železným. Zakopaný tank to nejspíš nebude, magnetická anomálie zase není tak rozsáhlá, možná zahrabaný kus plechu, nějaká munice, ale možná taky z doby krále „železného a zlatého“ tady leží rytíř v železném brnění (na zlaté by magnetometr nereagoval) i s koněm. Kdo ví.