Dobruška 2017- jen tak pro radost

Moc zdravím a těší mne, že máš takové pěkné zážitky s autíčky. Vidím tam i naši starou dobrou "šestsettróju. Byla jsem nemocná a ještě zaúkolovaná a na internet jsem skoro nepáchla. Ale pejska mladým (byli na dovolené) jsem dobře pohlídala a předala bez velké úhony (stejskalo se mu moc) a zahradu teď zalejvá sv. Peťan, tak si vydechnu. Doufám, že u Tebe je taky všecko OK.

Do zahrad se nenávratně vkrádá podzim s předzvěstí zimy.

...ahoj Růžo, ráda bych se připojila, ale když kouknu dolů, je to už taková přesila hackerů a spamerů, že mě to děsí. A tak nemůžu. I když ten krásný podzimek, co nás zrovna pár dní zase blaží, za to nemůže. V zahrádkách za chvíli kde nic tu nic nebude, než haldy listí a j. odpadu k úklidu. Je sklizeno. V přírodě ještě obdivujeme podzimní barevnost a šálení podzimního sluníčka. Těšíme se z plných košíků hub, lesklých kaštánků do kapsy a rudých šípků na keřích v polích. Já mám podzim moc ráda. A moc Tě zdravím, jakož i všechny, co sem byť i nepřihlášení nakouknou.

Álo když si všichni řekneme, že nás to kvůli těm neidentifikovatelným nebaví, tak nám webík zajde na úbytě, je třeba sem něco dát, třeba jen pro nás pár kteří sem chodí.
Mílovi jsem psala, aby to vyházel a zkusil těm nezvaným ztížit přihlášení. Ale to všechno chce čas. Až bude mít Míla chvilku. Tak jistě něco vymyslí.

...opravdu moc si Tě vážím za Tvoji dlouhodobou a neúnavnou snahu o záchranu webu! Ale nenapsala jsem, že mě to nebaví, nýbrž - že mne to děsí! Navíc již dlouho předlouho se nabízí otázka "kdo a kde jsou ti všichni?"

Álo jistě máš pravdu, taky si někdy říkám jestli to má vůbec smysl, ale pak se tady občas někdo z nás ukáže a já si říkám, že to sna není úplně ztracený. Na ičko nechodím, nelíbí se mi tam a když zajde tenhle web tak se taky nic nestane jen si říkám, že by to bylo škoda. Chtělo by to sehnat pár lidiček kteří by měli zájem se podělit o své příběhy. Tak nějak pořád doufám.

V neděli jsem se vrátila z týdenního pobytu v mých milených Velkých Losinách, ještě mokré plavky v batohu, protože jsem se snažila maximálně využít koupelí. Překvapil mne můj ortoped, když mi teď naposled znovu nevnucoval operaci a po mých ódách na blahodárnost termálních koupelí mi nabídl lázně. Bude to zřejmě dlouhé vyřizování (jestli vůbec mi to projde) a tak jsem si tam zatím vyjela do penzionu s každodenní návštěvou lázeňského bazénu (hodina za 180 Kč - ouvejouvej). Podnikla už jsem to letos popáté, dřív jsem tam jezdívala v květnu "na rododendrony", ale letošní podzimní pobyt neměl chybu. Zkusím se s vámi podělit o tu barevnou nádheru lázeňského lesoparku pár fotečkami a přihodím ještě foto ze Svatého Kopečku u Olomouce a Šternberku, kam jsem si vyjela na malý výlet. Už jenom ta cesta vlakem z Jeseníků přes Orlické hory byla nádherná a pohádkově barevná. Dneska je taky krásně, táhlo by mne to někam ven, ale jsem nějak moc unavená a musím sbírat síly na zítřejší "nálet" na chalupu, kam se na jeden den chystáme. Tak přeju hezkou pohodu všem a kočičí vyhřívání na podzimním sluníčku.